Do evropského vzdělávacího programu Erasmus se Česká republika zapojila už v roce 1998, tedy o šest let dříve, než se stala členským státem Evropské unie. Od té doby již za studiem do zahraničí vycestovalo přibližně 105 tisíc českých studentů. Při neustálém rozšiřování nabídky si dnes mohou vybírat z desítek zemí a oborů. Mají možnost poznat vrstevníky jiných národností i etnik a zkusit si, jaké je to žít v jiné zemi. Někteří už při studiu najdou partnery z jiných států a ve volbě, kde budou společně žít, se necítí omezení.

Mezi téměř devíti stovkami českých studentů, kteří se v první vlně chystali vycestovat s Erasmem, byla i tehdejší studentka Institutu tropického a subtropického zemědělství Kamila Abramčuková. Vybírat mohla z pěti zemí, rozhodla se pro Španělsko. "Z fakulty nás jelo asi osm. Byla to pro nás dobrodružná výzva. Školní koordinátor se nás snažil přemlouvat, aby nás jelo více, protože jsme na to dostali peníze od Evropské unie," vzpomíná Abramčuková.

Studenti tenkrát netušili, do čeho jdou ani kde budou bydlet. Zatímco dnes se mohou jednoduše podívat na internetu na nabídku dostupných kolejí nebo bytů, tehdy se bydlení takto ještě neinzerovalo.

Ti, kteří společně s Abramčukovou odjeli do Valencie, proto prvních pár dní bydleli v hostelu, prohlíželi univerzitní nástěnky a ptali se spolužáků na volný pokoj.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Kterou řečí se mluví v tříčlenné domácnosti Čecha a Portugalky?
  • Jak vydržela partnerství v párech, které se po ukončení studijního pobytu na čas rozloučily?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se