Ve druhé polovině 19. století udeřilo na české země dlouholeté sucho. Byly zaznamenány případy, kdy lidé jezdili desítky kilometrů s povozy pro vodu, prali se o ni u městské kašny, kterou v noci hlídala stráž. Mohlo by se zdát, ze současný šestý suchý rok ještě není taková katastrofa, jakou zažívali naši předkové. Historický klimatolog Lukáš Dolák ale upozorňuje, že jsme nyní na vodě závislí více než dřív. Je na ni navázaný průmysl, na českém území navíc žije větší počet obyvatel.

Dolák, který působí na Přírodovědecké fakultě brněnské Masarykovy univerzity, se do minulosti dívá proto, aby zjistil, jaké extrémy Češi zažili, jak se s nimi popasovali a hlavně − co je může čekat v budoucnu. Pro informace Dolák chodí do archivů. Pročítá staré dopisy, kroniky, zápisy farmářů nebo záznamy o škodách.

"Je to náročná práce. Musíte vědět, co hledat. Také je dobré, pokud umíte německy a znáte kurent (staré německé písmo, pozn. red.)," vysvětluje vědec, který původně vystudoval geografii a historii. Na historickou klimatologii se zaměřil před deseti lety při psaní bakalářské práce, kdy poznal Rudolfa Brázdila, který obor v Česku založil.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.