Počátky CSR (Corporate Social Res­ponsibility) neboli společenské odpovědnosti firem spadají už do 60. let minulého století, v Česku ale více rezonuje až v poslední dekádě. Po revoluci se firmy a živnostníci zaměřovali často jen na ekonomické výsledky podnikání a ani je nenapadlo uvažovat o jeho dopadu na okolí. Podle zakladatelky a ředitelky Asociace společenské odpovědnosti Lucie Mádlové nastal zlom v momentě, kdy lidem začal docházet vliv podnikání na společnost i přírodu. "To byl takový výrazný moment, kdy byznys začal vymýšlet první CSR strategie a postupy," říká Mádlová.

Postoj k CSR ve firmách začal před devíti lety soustavně zjišťovat projekt výzkumné a technologické agentury Ipsos. "Zpočátku šlo o okrajovou záležitost, ale dnes si manažeři stále více uvědomují, že jejich aktivity na poli CSR a udržitelného rozvoje mohou výrazně ovlivnit reputaci firmy i atraktivnost pro potenciální zaměstnance," uvádí Tomáš Macků, ředitel komunikace Ipsosu.

Že chuť lidí pomáhat potřebným vzrostla v Česku zásadně za posledních deset let, potvrzuje i ředitel Nadace Via Jiří Bárta. Uvádí, že podle údajů Finanční správy ČR štědrost lidí narostla až o 60 procent. "Ti nejbohatší z nás dávají nejvíce na systémové společenské změny − například ve vzdělávání. Většinová populace pak nejvíce podporuje sociální a zdravotní témata a pomoc lidem v tíživé situaci. Velká část filantropie směřuje také na pomoc zvířatům," upřesňuje Bárta.

Společenská odpovědnost je v Česku dobrovolná a jediné, co si firmy mohou odepsat z daní, jsou dary. Podle údajů ministerstva financí takto ročně uplatňují 3,9 miliardy korun. "Bohužel nejsou k dispozici bližší informace o struktuře těchto peněz − jestli míří do charitativních projektů mimo firmy, nebo jdou například na podporu jejich zaměstnanců," říká Klára Šplíchalová, šéfka Fóra dárců (na jeho stránkách www.donorsforum.cz najdete přehlednou mapu dárcovských aktivit v ČR).

CSR firmy provozují různě: zakládají nadace, pořádají dny podporující charitu, uklízejí ve svém okolí nebo třeba každoročně posílají peníze potřebným. Nějaký nadační fond má většina velkých korporací. Podle údajů Fóra dárců české firemní nadace a fondy v roce 2017, ze kdy pocházejí poslední dostupné údaje, věnovaly na dobrou věc přes 677 milionů korun. "V posledních dvou letech sledujeme určitý nárůst, nicméně vždy je znát, že firemní dary a investice do veřejně prospěšných projektů reflektují ekonomickou situaci země," popisuje Šplíchalová. Přesné statistiky, kam peníze jdou, zatím neexistují.

Firemní nadace se často zapojují do dobročinných finančních sbírek svých zaměstnanců tím, že je násobí. Například během loňské dárcovské kampaně Giving Tues­day, jež je protipólem svátku konzumu Black Friday, z firem darovala nejvíc Skupina ČEZ. Její zaměstnanci vybrali více než 2,4 milionu korun, Nadace ČEZ tuto částku doplnila téměř na pět milionů korun. Do Giving Tuesday se zaregistrovalo kolem 250 dárcovských výzev, přičemž firmy přišly zhruba s pětinou sbírkových a dobrovolnických akcí.

Související

"Mnohé firmy se také prostřednictvím svých firemních nadací pouštějí do velkých filantropických témat," doplňuje ředitel fundraisingu Nadace Via Lukáš Hejna. "Například Avast, který rozvíjí a podporuje paliativní péči, nebo Česká spořitelna, zaměřená na vzdělávání."

Stále častěji se také lidé zajímají o to, jestli jejich stávající či potenciální zaměstnavatel pomáhá a zdali se chová odpovědně. Podle průzkumu společnosti Ipsos je to aktuálně významné pro 78 procent dotazovaných Čechů. "Lidé očekávají od firem − míněno korporací, velkých nadnárodních firem − aktivity na poli CSR a udržitelného rozvoje zejména v oblastech ochrany životního prostředí, etiky k zaměstnancům a vzdělávání," upřesňuje Macků. Průzkum také zjistil, že 83 procent lidí, kteří se CSR a udržitelným rozvojem ve firmách a v neziskových ­organizacích zabývají, se domnívá, že důležitost tohoto tématu nadále poroste.

Kořeny společenské odpovědnosti v českých zemích najdeme už u zlínského podnikatele Tomáše Bati, který kladl důraz na péči o zaměstnance, jejich vzdělání i zdraví. Proto pro ně stavěl domy, školy nebo nemocnici. Významný průmyslník první republiky, výrobce knoflíků Jiří Waldes, zase na podporu zaměstnanců založil fond.

Související