Požadavek vyvlastnit na 250 tisíc bytů v Berlíně, které jsou v majetku velkých firem, se už v Německu postaral o nespočet ostrých politických sporů. Jeho zastánci od začátku dubna sbírají podpisy na podporu tohoto záměru, demonstrují za něj (foto nahoře) a rádi by o vyvlastnění uskutečnili v příštím roce referendum. Iniciativa tvrdí, že za deset let stouply nájmy v hlavním městě asi o 90 procent.
Téma žije i za hranicemi metropole. Chytil se ho, i když v jiné podobě, například starosta s pověstí provokatéra z osmaosmdesátitisícového Tübingenu Boris Palmer (Zelení). Bytová nouze trápí také toto univerzitní město. Palmer si přeje, aby byly ladem ležící pozemky v nejbližších letech zastavěny, a spoléhá na stavební právo. Sepsal dopis, jenž se teď má postupně rozesílat. "Chtěl bych vás požádat, abyste mi sdělil, zda hodláte svůj pozemek během následujících čtyř let zastavět a nejpozději za dva roky podat příslušnou žádost o stavební povolení. Případně můžete pozemek během příštích dvou let postoupit třetí osobě či městu, aby mohl být zastavěn," citují z návrhu dopisu média.
Starosta slibuje, že by město za půdu zaplatilo tržní hodnotu. Slovo "vyvlastnění" se v jeho rétorice nevyskytuje, ale právě jím hrozí v případě, že majitel pozemku nebude chtít konat. Odvolává se na příslušný paragraf. Nátlak, zacházení do krajností, ozývá se z druhé strany. Jedno je jisté − vlastníci nemovitostí se musí v budoucnu v německých městech připravit na větší množství soubojů s politikou. A kdo ví, jestli jen tam. Problém vylidňování center měst, opuštěné byty a pozemky řeší nejedna metropole. Prahu nevyjímaje.
