Ve veřejném prostoru dnes neutuchají diskuse o krizi liberální demokracie, nástupu populismu či o charakteru svobody v autoritářských režimech aplikujících technologie způsobem, který připomíná Orwellovy ikonické dystopie. Tyto diskuse však mají kromě politické i důležitou akademickou dimenzi.

Na Harvardově univerzitě se v lednu konala konference věnovaná odkazu nejvýznamnějšího politického filozofa 20. století Johna Rawlse, pořádaná Edmond J. Safra Center for Ethics ve spolupráci s nadací Sekyra Foundation. Na seznamu účastníků byla ta největší jména morální a politické filozofie jako Danielle Allenová, Christine Korsgaardová, Thomas Scanlon (všichni Harvardova univerzita), Stephen Darwall (Yaleova univerzita), Samuel Scheffler, Jeremy Waldron (oba Newyorská univerzita), Partha Dasgupta (Cambridgeská univerzita) či Rainer Forst (Univerzita J. W. Goetheho ve Frankfurtu).

Cílem bylo ozřejmit, co jsou ve světle Rawlsovy teorie spravedlnosti a liberalismu nejpalčivější otázky současného diskurzu.

V roce 1971 John Rawls publikoval knihu Teorie spravedlnosti, která změnila směr politického myšlení v uplynulém století.

Rawlsova kritika utilitarismu a jeho návrat k tradici společenské smlouvy a ke Kantovu univerzalismu vyústily v originální transformaci morální doktríny v politickou koncepci spravedlnosti, jež dodnes zůstává nepřekonanou filozofickou reflexí liberální společnosti. Jeho úsilí vyvrcholilo v roce 1993 knihou Politický liberalismus, která je projevem snahy vymezit podmínky, za nichž je možné stabilní soužití v hodnotově pluralitní společnosti. To může podle Rawlse zaručit pouze "překrývající se konsenzus" (overlapping consensus). Ten je společným průsečíkem, bází koexistence jinak rozdělené společnosti, a to v podobě obecně přijatelných politických principů spravedlnosti, jež vycházejí z faktu, že člověk je morální osobností, která má vlastní smysl pro spravedlnost a racionální koncepce dobrého života.

Prestižní harvardská konference naznačila, jaká témata jsou jádrem dnešní morálně-politické diskuse. Prvním z nich je problematika spravedlnosti, která je podle klasického Rawlsova pojetí "první ctností společenských institucí". Toto je důležitá definice. Rawls jí exaktně omezil pojem spravedlnosti na institucionální strukturu společnosti. Diskuse ukázala, že Rawlsovo pojetí spravedlnosti, viděno dnešní optikou, je relativně úzké, tudíž často nestačí jako základ sociální koheze v polarizované společnosti.

Více účastníků se shodovalo v úsilí učinit tento centrální Rawslův pojem více inkluzivním, rozšířit jej od distribuční spravedlnosti přes spravedlnost v kontextu klimatické změny až po spravedlnost mezigenerační, mimo původní rámec čistě institucionální teorie. Zdá se, že tato tendence konvenuje Aristotelovu závěru, že spravedlnost je cizím dobrem, nejen zásadou dát každému, co mu náleží (suum cuique tribuere).

Zatím jste si přečetli 30 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru