Neúspěšný druhý summit s americkým prezidentem Trumpem v únoru v Hanoji dostal severokorejského vůdce Kim Čong-una do šlamastyky, z níž, jak doufá, by mu mohla pomoci schůzka s ruským prezidentem ve Vladivostoku. Důvod, proč se setkat s Vladimirem Putinem, je zřejmý. Jednání o omezení severokorejského jaderného a raketového programu výměnou za uvolnění sankcí se nepohnulo z místa, takže embargo na obchod se stalinistickým režimem vyhlášené Radou bezpečnosti OSN nadále platí. Navíc některé sankce mohou mít ještě přísnější dopad − třeba ustanovení, že by se měli severokorejští dělníci, kteří nyní pracují na ruském Dálném východě, vrátit do konce letošního roku do vlasti. Jejich výdělek je pro Pchjongjang zdrojem cenných deviz a je odhadovaný celkem řádově na půl miliardy dolarů ročně.

Kolaps únorového summitu má pro Kim Čong-una dva negativní důsledky. Zaprvé ho poškozuje politicky, protože ze setkání v Hanoji nic hmatatelného nepřivezl. Zadruhé mu komplikuje domácí situaci, o jejíž ekonomice nejlépe vypovídá severokorejská žádost o sto tisíc tun mouky, čímž veřejně dokazuje neschopnost diktátorského režimu zajistit obživu obyvatel.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Co všechno setkání korejského a ruského prezidenta přinést nemůže a proč dostane více prostoru ekonomika než politika?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se