Neúspěšný druhý summit s americkým prezidentem Trumpem v únoru v Hanoji dostal severokorejského vůdce Kim Čong-una do šlamastyky, z níž, jak doufá, by mu mohla pomoci schůzka s ruským prezidentem ve Vladivostoku. Důvod, proč se setkat s Vladimirem Putinem, je zřejmý. Jednání o omezení severokorejského jaderného a raketového programu výměnou za uvolnění sankcí se nepohnulo z místa, takže embargo na obchod se stalinistickým režimem vyhlášené Radou bezpečnosti OSN nadále platí. Navíc některé sankce mohou mít ještě přísnější dopad − třeba ustanovení, že by se měli severokorejští dělníci, kteří nyní pracují na ruském Dálném východě, vrátit do konce letošního roku do vlasti. Jejich výdělek je pro Pchjongjang zdrojem cenných deviz a je odhadovaný celkem řádově na půl miliardy dolarů ročně.
Kolaps únorového summitu má pro Kim Čong-una dva negativní důsledky. Zaprvé ho poškozuje politicky, protože ze setkání v Hanoji nic hmatatelného nepřivezl. Zadruhé mu komplikuje domácí situaci, o jejíž ekonomice nejlépe vypovídá severokorejská žádost o sto tisíc tun mouky, čímž veřejně dokazuje neschopnost diktátorského režimu zajistit obživu obyvatel.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru