Zmateni mezi Západem a Východem

Střední Evropa si třicet let po změně režimu a snaze dohnat západní demokracie a ekonomiky stále není jistá, kam hodnotově patří. A zvlášť Češi se v tom zdají být mistry. Například český euroskepticismus je nepochopitelný pro Poláky či Maďary, kteří podle průzkumů Eurobarometru patří mezi nejsilnější zastánce členství v EU, i když nyní mají vlády, které dělají hodně pro to, aby příslušnost těchto zemí k unii oslabily. Češi nemají onen pocit civilizační naléhavosti zajistit se proti výkyvům dějin jako třeba Poláci nebo Litevci, Lotyši či Estonci, kteří dělají všechno pro to, aby patřili k demokratickému Západu, když už se nemohou z blízkosti nejistého, imperiálního východního souseda přemístit fyzicky.

Tento pocit hodnotové i geopolitické nejistoty popisují i různé průzkumy a studie. Ty v řadě případů nabízejí pohled za prvoplánovou interpretaci, která ve skutečnosti může znamenat něco docela jiného. Tak například nedávná studie Pražského institutu bezpečnostních studií, maďarského think-tanku Political Capital a slovenského Globsec ukázala, že v debatách na internetu jsou Češi výrazně protiruští. Ale neznamená to, že jsou automaticky prozápadní.

Studie se věnovala konverzacím na sociálních sítích za poslední dva roky. Ze zmíněných tří zemí jsou Češi nejvíc protiruští, tento sentiment vyjadřovalo 65 procent konverzací. V případě Maďarů dosahuje tento názor 52 procent a mezi Slováky je to jen 23 procent příspěvků. Při podrobné analýze českých postojů jasně vyplývá, že většina je sice prozápadní, ale uvnitř se drobí na různé podskupiny. Není tam jasný společný jmenovatel oné "prozápadnosti", což vedlo výzkumníky k doporučení pro politiky, kteří chtějí udržet a podpořit prozápadní kurz v Česku, že v případě postojů Čechů by se neměla řešit ruská hrozba (to negativní), ale způsob, jak podporovat příslušnost k Západu (to pozitivní).