V období před ukončením kurzového závazku počátkem roku 2017 se diskutující "předháněli" v optimistických odhadech ohledně posílení koruny. Argumenty se opíraly o vysoké tempo hospodářského růstu, paritu kupní síly koruny či vysoké aktivum obchodní bilance České republiky. Tyto přístupy však mají řadu slabých míst, jež se v posledních dvou letech potvrzují.

Empirická analýza zpravidla dochází k závěru, že vztah mezi vývojem obchodní, resp. výkonové bilance a měnovým kurzem je u většiny zemí statisticky nevýznamný. Propočty na základě teorie parity kupní síly, jež odvozují úroveň měnových kurzů od úrovně cenových hladin v jednotlivých zemích, mají řadu slabých míst jak z hlediska ekonomické teorie, tak i statistických výpočtů. Často uvažované hodnoty 15−16 korun za euro a 13−14 korun za dolar, opírající se o údaje z databáze OECD Statistics, tedy nemohou být středobodem ekonomického uvažování.

Vysvětlení, proč koruna k euru − v podmínkách výrazně kladného úrokového diferenciálu ve vztahu k Německu a k dalším zemím severního křídla eurozóny − neposiluje, má dvě polohy. Střednědobě jsou finanční trhy v módu "risk off", tedy s vysokou rizikovou prémií vůči ekonomikám typu ČR, a investoři nejsou ochotni si více otevírat pozice v korunách. Z hlediska dlouhodobého je pak nutné diskutovat o vlivu vývoje ekonomických fundamentů − hospodářský růst a jeho struktura, vývoj nominálních mezd a produktivity práce, ziskovost exportních odvětví a směnné relace v zahraničním obchodě. V období hospodářského růstu 1999 až 2008 koruna z pohledu nominálního efektivního kurzu posilovala průměrně o 4,5 procenta ročně. V období 2015 až první kvartál 2019 však prakticky stagnovala.

Je nutné si uvědomit, že vztah mezi hospodářským růstem a vývojem měnového kurzu je závislý na struktuře tohoto růstu, zda je primárně tažen růstem exportu, či zda je naopak tažen růstem domácí soukromé a vládní spotřeby (tedy dnešní situace). Z dalších indikátorů, které by mohly signalizovat tendenci k posílení koruny, je důležitý vztah mezi vývojem průměrných hrubých nominálních mezd a souhrnné produktivity práce.

Pro českou ekonomiku je charakteristický dlouhodobě rychlejší růst nominálních mezd ve srovnání s růstem produktivity práce. Můžeme diskutovat o příčinách a udržitelnosti tohoto vývoje, avšak je zřejmé, že se nejedná o faktor, který by podporoval tržní zhodnocení koruny.

Vývoj směnných relací v zahraničním obchodě (tedy vývoj poměru cen exportu k cenám importu) jako základního ukazatele efektivnosti zahraničního obchodu má v dlouhodobém trendu správný směr, avšak jejich zlepšení o pouhých šest procent oproti roku 2000 není dostatečně razantním impulzem pro zhodnocení koruny.

Všechny výše uvedené trendy se pak odrážejí ve změně trendu vývoje sald výkonové bilance a běžného účtu platební bilance, tj. v pozvolném poklesu jejich kladných sald přibližně od konce roku 2016. Ani tento vývoj tedy nehovoří ve prospěch posílení české koruny.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru