Tuzemská inflace v březnu vzrostla na tři procenta, své mnohaleté maximum. Růst cen se pohybuje nad dvouprocentním cílem po většinu času od počátku roku 2017.

V české ekonomice se postupně vzedmula inflační vlna a Česká národní banka jí do cesty začala stavět vlnolamy v podobě vyšších úroků. Nyní vyvstávají i další bariéry: slábnoucí hospodářský růst v Německu zasahuje též českou ekonomiku a domácí cenové tlaky začnou polevovat.

Změní se inflační vlna ve vlnku? Otázka nepramení jen z vývoje české ekonomiky. V eurozóně se udržitelnější inflační tlaky ve stávajícím hospodářském cyklu fakticky netvoří a růst cen začíná ztrácet na přesvědčivosti i v případě USA. Vracejí se pochybnosti uplynulých let. Je inflace mrtvá? Podaří se někdy opustit politiku levných peněz?

Možnou odpovědí je, že ač vyspělý svět má za sebou řadu let růstu, mezera výstupu, tedy převis skutečného výkonu ekonomiky nad jejím potenciálem, stále není výrazná. Učebnicový vztah, že růst ekonomiky povede k vyšší inflaci a úrokům, nepřestal platit.

Jeho naplnění ale stále zůstává ve stínu otřesů velké finanční krize let 2008 a 2009. A pokud nyní dojde k výraznějšímu ochlazení hospodářského růstu, fenomén levných peněz bude i nadále aktuální.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru