Krajně pravicová strana Vox si pro start své předvolební kampaně nemohla najít symboličtější místo. Šéf strany Santiago Abascal si vybral jeskyni Covadonga, kde v roce 722 začala reconquista, tedy vytlačení muslimských Maurů ze španělského území. Vox tak ukazuje, že vyráží na svou vlastní reconquistu.

Ještě nedávno se přitom zdálo, že Španělsko je na rozdíl od ostatních evropských zemí vůči krajní pravici imunní. Dlouhá léta bylo takřka nemyslitelné, že by se podobně smýšlející strana mohla na tamní politické scéně prosadit. Mnozí Španělé mají ještě v paměti diktaturu Franciska Franka, který vládl zemi na Pyrenejském poloostrově až do své smrti v roce 1975, a proto mají ke krajní pravici averzi. Zatímco ve Francii posilovalo Národní sdružení Marine Le Penové, v Itálii Liga nebo v Německu Alternativa pro Německo, ve Španělsku až dosud žádná taková strana nedokázala uspět.

To se ale zřejmě brzy změní. Španělsko čekají už 28. dubna všeobecné volby a podle dosavadních průzkumů se poprvé od přechodu k demokracii dostane do dolní komory tamního parlamentu strana na pravém okraji politického spektra. Vox (latinsky hlas, pozn. red). I proto mnozí komentátoři označují nadcházející volby za jedny z nejdůležitějších za poslední desetiletí. Volební zisk Voxu by mohl překonat deset procent.

Všichni se nám smáli

Stranu založil před šesti lety bývalý dlouholetý člen konzervativních lidovců Santiago Abascal z Baskicka.

Abascal, jehož rodina se kvůli politickým postojům dostala i do hledáčku ETA, vyčetl tehdejšímu lidoveckému premiérovi Marianu Rajoyovi, že je příliš mírný k nacionalistům v Baskicku a Katalánsku. Rajoy podle něj "zradil ideály lidovců".

Několik let poté zůstala malá strana takřka nepovšimnuta, voliči o ni nejevili zájem. Například ještě ve všeobecných volbách v roce 2015 nezískala ani půl procentního bodu. Pokusila se na sebe upozornit například v roce 2016, kdy na Gibraltaru, který je britskou enklávou, její členové roztáhli obrovskou španělskou vlajku.

Santiago Abascal (42)

◼ Narodil se v Bilbau, jeho otec i praděda byli politicky aktivní. Kvůli tomu se jeho rodina dostala i do hledáčku ETA.

Stejně jako jeho otec i Santiago byl členem Lidové strany, do níž vstoupil ve svých 18 letech. Dostal se za ni i do baskického regionálního parlamentu.

◼ S partají se ale později rozešel. Někdejšímu lidoveckému premiérovi Marianu Rajoyovi vyčetl, že byl příliš umírněný k nacionalistům v Katalánsku a Baskicku. Také se mu nelíbilo, že se strana zapletla do korupce. Proto založil vlastní stranu Vox.

◼ Abascal je podruhé ženatý, má čtyři děti.

Obrat přinesl až loňský rok. V regionálních volbách v Andalusii si strana odbyla svoji překvapivou premiéru. Přestože jí průzkumy veřejného mínění stejně jako dříve věštily neúspěch, poprvé prorazila. Vox na jihu Španělska získal téměř jedenáct procent hlasů, což mu v 109členném regionálním parlamentu zajistilo 12 křesel. Španělsko bylo v šoku.

"Všichni se nám smáli, ale my jsme se nikdy nerozhodli hodit ručník do ringu," uvedl krátce po oznámení výsledků Abascal. I tehdy vsadil na symboliku − v předvolebním videu vyjel společně se svými stoupenci na koni vstříc "reconquistě, která pro Vox začíná právě na andaluském území".

První volební úspěch s sebou přinesl i nečekanou roli. Vox získal klíčový vliv na sestavování tamní regionální vlády. Aby pomohl ukončit 36letou vládu socialistů v Andalusii, podpořil koalici lidovců a středopravicových Ciudadanos (Občané).

Všechny cesty vedou do Barcelony

Podobně jako další krajně pravicové strany v Evropě na sebe i Vox strhává pozornost ostrými výroky na adresu islámu nebo třeba feministek. Jeho představitelé kladou důraz na národní identitu, suverenitu a křesťanské hodnoty. Šéf Abascal definuje své voliče jako lidi, kteří "mají rádi tradice, jako jsou například býčí zápasy nebo lov, a kteří jsou proti nelegální migraci".

"Vox vystupuje velmi nacionalisticky. Od amerického prezidenta Donalda Trumpa dokonce převzal jeho slogan, tedy 'Učiňme Španělsko zase velikým'," uvedl pro HN analytik José Pablo Ferrándiz ze španělské společnosti na průzkum veřejného mínění Metroscopia.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.