Opatrnost, až odstup by mohla být základní charakteristika pro přístup českého premiéra Andreje Babiše vůči čínské politice nabízející spolupráci středoevropským zemím. Na summitu středoevropských zemí s Čínou v chorvatském Dubrovníku (skupina 17+1) si během krátkého setkání s čínským premiérem Li Kche­-čchiangem Babiš řekl, co potřeboval, a setkání sám ukončil, ačkoli jen lehce překročil přidělený desetiminutový limit a dalo se ještě pokračovat dál.

Čínskému kolegovi Babiš jasně naznačil, že na politiku s Čínou je v Česku prezident Miloš Zeman a jeho − hlavu exekutivy − zajímá hlavně byznys. Se zájmem si pak v letadle při zpáteční cestě nechal vysvětlit od dvou firem, které v Dubrovníku podepsaly kontrakty s čínskými partnery v hodnotě stovek milionů korun, jak se jim toho podařilo vlastně bez podpory českého státu dosáhnout.

Související

Poněkud odtažitý přístup českého premiéra se dá srovnat asi jen s polským či rumunským, kde jsou také vůči čínským slibům a nabídkám ostražitější, zatímco hlavně nečlenské země Evropské unie z regionu, jako je Srbsko či Černá Hora, jsou mnohem lačnější čínských půjček. Vidí v nich alternativu vůči financování z Evropské unie. Srbsko například v Dubrovníku s čínskou vládou podepsalo memorandum o stavbě několika dálničních úseků a jedné nové elektrárně.

Číňané nabízejí i financování, což premiéra Andreje Babiše láká. Problém mohou být ale podmínky čínských projektů, o čemž se přesvědčila už Černá Hora. Tam čínské firmy staví dálnici z hlavního města k pobřeží. Stavbu provádějí i čínští dělníci a financování je z Číny, Černá Hora se stala "jen" dlužníkem. A když nebude schopna splácet, odevzdá Číně část svého území, jako se to stalo v případě nového přístavu na Srí Lance. Už teď černohorské zadlužení kvůli čínskému projektu stouplo z 63 procent HDP v roce 2012 na loňských 80 procent. To by mělo být u člena NATO a kandidáta na členství v Evropské unii varování.

Američtí spojenci

Polsko a Rumunsko, dvě největší země regionu, po počátečním nadšení ze skupiny 16+1, z níž se v Dubrovníku po přistoupení Řecka stala 17+1, ve svém vztahu k Pekingu poněkud ochladly. Je to především pod tlakem Spojených států, které Varšava i Bukurešť považují za nejbližšího spojence. Andrej Babiš mohl nabýt stejného dojmu, protože varování českého kybernetického úřadu NÚKIB před firmami Huawei a ZTE udělalo z Česka v očích Washingtonu najednou úzkého spojence.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.