Neuplyne den, aby tuto otázku většina z nás neslyšela. Ať už v kanceláři, doma, nebo v autě cestou na dovolenou. V budoucnu ji budeme řešit častěji i u osobních aut a nejspíše nejen u nich. Pokud nechceme spojit cestu k moři s delší zastávkou v Rakousku, musí vzrůst jak kapacita baterií, tak dobíjecí infrastruktura.

Kdo a jak rychle dobíjecí stanice postaví? Jak rozlehlé a nápadité budou muset být odpočívky, aby pokryly poptávku po dobíjení v rozumném čase a nenudily čekající zákazníky? Jak velké investice budou třeba k posílení elektrizačních soustav? Bude možné posílení soustav řešit i instalací velkokapacitních bateriových úložišť? A jaké zdroje vlastně v soustavě budeme mít, respektive budeme chtít v souvislosti s dekarbonizací? Je jaderná energie zdrojem, který chceme dále rozvíjet? Jsme v této souvislosti ochotni přemýšlet v horizontu několika volebních období? Jak nahradíme uhelné elektrárny? Vadí nám další větrné a solární elektrárny, nebo vnímáme jejich přínos při rozvoji decentralizované soustavy? Bude stávající cenová regulace přenosu a distribuce elektřiny vyhovovat novým podmínkám? Budou spotřebitelé ochotni nést zvýšené náklady na rozvoj infrastruktury? Je vůbec výroba (a likvidace) baterií dlouhodobě udržitelným řešením a opravdu má smysl prakticky vše vsadit na jednu kartu?

Na tyto a další otázky musíme hledat odpovědi nejen u nás, ale i společně s evropskými partnery (třeba proto, abychom nezůstali cestou k moři stát s autem v Rakousku s vybitým tabletem a "nastartovanými" dětmi). A nejsou to jen otázky týkající se energetiky jako takové, ale i dalších odvětví, zejména automobilového průmyslu, výrobců chytré infrastruktury a integrovaných řešení.

Zimní energetický balíček, stejně jako související environmentální legislativa, dávají více či méně jasné odpovědi na některé z těchto otázek, zároveň však členským státům ponechávají určitý prostor k vlastním řešením. Co se týče implementace, v České republice zasáhne novelizace nejen energetický zákon, ale i další zákony. Nesmíme zapomenout na novelizaci stavebního zákona, bez níž nebude povolování významnějších energetických staveb rychlejší.

Nadcházející roky promění energetiku, která se bude muset vypořádat s požadavky a možnostmi 21. století. Stejně jako masivní elektrifikace znamenala v 19. století civilizační rozvoj společnosti, i nyní lze očekávat zásadní proměnu. Je proto třeba vést konstruktivní debatu o nalezení prospěšných a dlouhodobě udržitelných řešení.

Související