Současná energetika zažívá dynamické období. Musí se vypořádat s novými trendy i čím dál větší konkurencí. Velké energetické společnosti se stále více zaměřují na obnovitelné zdroje, které začínají být hlavní silou v energetice. Klíčovou roli by měla v následujících letech hrát větrná a solární energie, která je stále levnější a konkurenceschopnější i bez státní podpory.

"Globálně poroste poptávka po elektřině, nejvíce v Číně, Indii a dalších rozvíjejících se ekonomikách. K růstu přispěje ve velké míře také elektromobilita. V Evropě ovšem bude poptávka po elektřině do roku 2050 spíše klesat," říká v rozhovoru pro HN Matthias Kimmel, analytik společnosti Bloomberg NEF, který se specializuje na energetiku a obnovitelné zdroje.

Kimmel se zúčastnil 15. ročníku Mezinárodního energetického fóra, jež se konalo v polovině března v Praze a jehož hlavním tématem byl vývoj světové energetiky do roku 2030. Mediálním partnerem konference byly Hospodářské noviny.

Související

Energetické změny se podle Kimmela dotknou zcela jistě i České republiky, která už řadu let patří k zemím, jež nejvíce využívají uhelné elektrárny. Tyto elektrárny budou v nejbližších letech ustupovat a bude je nahrazovat čistší energie.

Myslíte si, že jde v Evropě postavit jakákoliv elektrárna bez podpory státu?

Většina evropských států stále podporuje obnovitelné zdroje. Tato podpora se posouvá od výkupních tarifů k energetickým aukcím, které jsou jinou formou podpory. Řada obchodních projektů už ale tuto podporu nepotřebuje. Právě teď jsme ve fázi, kdy už větrná a solární energie dokážou být cenově konkurenceschopné.

Matthias Kimmel

Analytik specializující se na energetiku ve výzkumné společnosti Bloomberg NEF

Věnuje se dlouhodobým předpovědím energetiky. Zaměřuje se na obnovitelné zdroje a na klimatické změny.

Třeba v Německu to bylo vidět u některých větrných projektů v Severním moři, byť pořád ještě mají od vlády určité garance. V případě plynu a uhlí je jejich výhled do budoucna složitější. Státy zavádějí kapacitní mechanismy, aby tyto zdroje za peníze sloužily jako rezerva. Politici budou muset přemýšlet nad tím, jak v budoucnu provozovatele těchto elektráren zaplatit.

Bloomberg NEF v loňské zprávě vyčíslil investice do nových energetických zdrojů do roku 2050 celkem na 11,5 bilionu dolarů. Proč si myslíte, že většina z těchto peněz půjde do větrných a solár­ních zdrojů?

Tyto zdroje energie budou podle naší analýzy nákladů v budoucnu levnější, což se dá odvodit z toho, jak se vyvíjely náklady na vítr a fotovoltaiku v minulosti. Toto snižování nákladů bude pokračovat. Proto vidíme v těchto zdrojích největší potenciál a věříme, že většina investic půjde tímto směrem. Ze všech současných zdrojů je to nyní ten nejlukrativnější.

Co nejvíce ovlivní světovou energetiku v příštím desetiletí?

Další rozvoj čeká solární a větrnou energii. Investice do nich budou pokračovat, ale to už se děje i teď. Rozvíjejícím se trendem jsou bateriová úložiště. V tom je velmi důležitá i právě probíhající změna v automobilovém průmyslu, který přechází k elektromobilitě. Zlepšování a snižování nákladů v tomto odvětví ovlivňuje také energetiku. Skladování elektřiny je levnější, baterie budou zajišťovat bezpečnost systému v době energetických špiček. V roce 2030 to asi ještě nebude tak výrazné, jejich význam v energetice ale rozhodně bude mnohem větší, hlavně ve spojení s větrnými a solárními zdroji.

Dalo by se říci, že rok 2030 je milník, který ukáže, zda jsou nynější odhady vývoje světové energetiky správné?

Kvůli klimatickým cílům půjde v Evropě o důležitý rok. Nejde však říci, že rok 2030 je rokem rozhodnutí. Navíc jednotlivé státy jsou pořád v energetice na dost rozdílné úrovni. Třeba Dánsko už teď polovinu energie vyrábí z větrných elektráren a je tam vidět trend, který bude jinde trvat mnohem déle. V roce 2030 bude už ale výrazně patrný příklon k dekarbonizaci. V analýzách předpokládáme, že výhledově budou slunce a vítr produkovat nejméně 80 procent energie.

Kde vidíte prostor pro snížení cen větru a slunce?

Ve větrné energetice jde více o zvýšení efektivity turbín než o snížení nákladů na ně. Snižování nákladů půjde u větru za většími rotory a hřídeli, které dokážou vyrobit více elektřiny. K větší efektivitě přispěje například lepší údržba, snížit provozní náklady pomůže také lepší využití moderních technologií, jako je třeba využití tzv. big dat z provozu. U fotovoltaik jde spíše o úspory z masové výroby, jaká je vidět v Číně, kde jsou továrny chrlící obrovské množství solárních panelů, což vede ke snížení jejich ceny. Z křivky zachycující předchozí zkušenosti vyplývá, že u každého zdvojnásobení výroby klesnou náklady o čtvrtinu.

Závisí potvrzení předpokladů o masivnějším rozšíření nové energetiky na rozvoji baterií a chytrých sítí?

Jsou klíčové pro větrnou a solární energetiku, protože jim pomáhají k většímu rozšíření. To ano. Nejde ale říci, že nová energetika závisí jen na nich. Jsou také další technologie, které dokážou reagovat na výkyvy ve špičkách a zajistit větší flexibilitu systému, ať už je to Power2Gas (přeměna nadbytečné elektřiny z obnovitelných zdrojů na vodík či metan − pozn. red.) nebo paroplynové elektrárny. Svoji roli mohou mít rovněž uhelné elektrárny. Pokud tedy jde o baterie, k jejich rozšíření určitě dojde, ovšem vše nezávisí pouze na nich. Vedle bateriových úložišť pak bude energetický systém ovlivňovat i elektromobilita.

Považujete za problém, že se solární panely a bateriové články vyrábějí mimo Evropu?

Tohle není věc, na niž se v našich analýzách primárně zaměřujeme. Zajímá nás cena zařízení a možnosti jeho rozvoje. Z perspektivy Evropy může být nešťastné a budit jisté obavy, že se naprostá většina výrobců solárních panelů nachází v Asii. Technologie pro bateriová úložiště jsou také hlavně v Číně a pak ve Spojených státech. Opakuji ale, že pro naši analýzu je především důležité, jak levné tyto technologie jsou.

Vycházejí analýzy Bloombergu z předpokladu, že poroste poptávka po elektřině? Co ji bude nejvíce ovlivňovat?

Globálně poptávka po elektřině určitě poroste. Nejvíce se na tom budou podílet rychle se rozvíjející státy jako Čína, Indie a další. K růstu přispěje také stále větší zájem o elektromobilitu, která v minulosti měla na spotřebě elektřiny nulový podíl (podle analýzy Bloomberg NEF by v roce 2040 mělo po světě jezdit 41 milionů elektroaut − pozn. red.). V Evropě bude poptávka po elektřině do roku 2050 spíše klesat. Pokud ovšem do evropské poptávky zahrneme i elektromobilitu, tak celková poptávka po elektřině mírně poroste.

Co energetické potřeby evropského průmyslu?

Poptávku po elektřině táhne hlavně nárůst populace a růst HDP. Ten je v Evropě spíše průměrný, podobně jako nárůst populace. Evropa už je také poměrně energeticky účinná, byť tohle bude určitě pokračovat. A největší podíl na její ekonomice mají služby, které nejsou energeticky tak náročné.

Proč v Bloombergu nevěříte v jadernou renesanci? Nepodceňujete vývoj této technologie?

Zabýváme se novými technologiemi u všech energetických zdrojů, ať už jde o slunce, vítr, plyn, uhlí nebo jádro. Analyzujeme jejich současnou cenu a zda je reálné, aby cena těchto technologií dále klesla. V jaderné energetice nedošlo v posledních pěti až deseti letech k žádnému většímu poklesu nákladů, naopak cena se stále zvyšuje. Pokud se podíváme na Velkou Británii (staví se zde jaderná elektrárna Hinkley Point C − pozn. red.), odhad ceny elektřiny z jádra je 180 až 210 dolarů za jednu megawatthodinu. U větrné energie je to pouze 70 dolarů.

"Evropské klimatické cíle jsou velmi ambiciózní, což není pro uhlí dobrá zpráva," říká k významu této suroviny do budoucna Matthias Kimmel.
Foto: HN – Radek Vebr

Jaderná energie má samozřejmě svoje výhody, protože dokáže vyrábět elektřinu bez přerušení, zatímco větrný zdroj závisí na tom, jestli dostatečně fouká vítr. Rozdíl v ceně je však opravdu masivní. Stavba jaderných reaktorů se navíc potýká s velkými zpožděními, ať už jde o Francii nebo Finsko, kde se nyní nové bloky budují. Minimálně v Evropě nejsme vůči tomuto energetickému zdroji příliš optimističtí. V Číně je stavba jaderných reaktorů mnohem levnější a země se svoje technologie pokouší i exportovat. Ale ani tak jádro nevidíme jako konkurenceschopnou technologii. Potenciálně se to může změnit, protože existuje technologie malých modulárních reaktorů. Ta však nikde na světě není komerčně v provozu a my v našich předpokladech pracujeme s už existujícími a osvědčenými technologiemi.

Mezinárodní energetické fórum

Letos se 13.–14. března v Praze uskutečnil 15. ročník.

Mezi hlavní témata patřila prognóza světové energetiky do roku 2030, transformace energetických společností na nové podmínky na trhu nebo trendy v oblasti čisté energetiky.

Přes všechny deklarace a rozvoj zelených zdrojů je uhlí pořád tím nejdůležitějším zdrojem pro výrobu elektřiny. Kdy se to změní?

Určitě budou země, kde bude mít uhlí stále velký význam. Řada států je na tomto zdroji pořád závislá, zejména z východní Evropy. Uhelný vrchol předpokládáme v roce 2027, potom už bude celosvětově podíl uhlí klesat. V Evropě to však bude dříve.

Ale co Německo?

Uhelná komise tam nedávno rozhodla o odklonu od uhlí v roce 2038. My jsme v naší loňské analýze uváděli jako možnost i pozdější období, protože hnědé uhlí je v Německu relativně levné a uhelné zdroje se dají zapojit do kapacitních mechanismů.

Co si myslíte o sázce některých podnikatelů na to, že fosilní paliva budou v Evropě mnohem déle, než se předpokládá?

Uhlí v rámci celé Evropy bude určitě snižovat svůj podíl. Pro některé země to však stále může být důležitá surovina, protože jsou na uhlí kapacitně závislé v zimním období, kdy například solární energetika není tak výkonná. Evropské klimatické cíle jsou nicméně velmi ambiciózní, což není pro uhlí dobrá zpráva. V úvahu je nutné brát dva trendy − ceny emisních povolenek a potřebu kapacitních mechanismů.

Jak vidíte budoucí spotřebu zemního plynu?

Je to podobný příběh jako u uhlí. I když bude ve střednědobém horizontu plyn levnější než uhlí, vítr a slunce budou ještě levnější. Plyn je důležitý kvůli svojí flexibilitě, protože může fungovat jako záloha pro obnovitelné zdroje. Vedle baterií, které ovšem také mají svoje limity.

Pokud v České republice nastane v prosinci třeba jeden týden, kdy bude velká poptávka po elektřině a zároveň jí větrné a solární zdroje nezvládnou vyrobit dostatek, není možné spoléhat se pouze na baterie, protože ty se musí nabít. V takových chvílích může mít plynový zdroj velmi důležitou roli.

jarvis_5cb5c047498ec24571c0384d.jpeg
„Evropské klimatické cíle jsou velmi ambiciózní, což není pro uhlí dobrá zpráva,“ říká k významu této suroviny do budoucna Matthias Kimmel.
Foto: HN – Radek Vebr
Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru