Strojírenství po letech znovu na křižovatce
Josef Kotrba, prezident Deloitte Česká republika
České strojírenství je po pětadvaceti letech opět na významném rozcestí, tentokrát zřejmě ještě významnějším. Minulá výzva, se kterou se vypořádalo se ctí, se týkala rozpadu tradičních odbytišť. Změna teritoriální orientace přinesla obrovské zvýšení nároků na kvalitu a pronikavou změnu sortimentu. Tentokrát jde o hlubokou transformaci celých odvětví, která v sobě koncentrují velkou část poptávky po strojírenské výrobě.
Příkladem může být energetické strojírenství, které dodávalo zejména pro uhelné elektrárny. Ty se dnes staví v Evropě jen v Polsku a bývalé Jugoslávii, určitou naději skýtá i Rusko a některé další země bývalého Sovětského svazu. Jakkoliv je žádoucí, aby stát svou exportní politikou umožňoval vývoz tam, kde výstavba uhelných elektráren pokračuje, je nepochybné, že podstatná část poptávky v této oblasti zanikne. Pro velkou skupinu výrobních kapacit to znamená, že bude muset najít zcela nový výrobní program.
Ještě větší dopad slibují změny v automobilovém průmyslu. Může být pravda, že Audi vyrobí auto bez ohledu na pohon lépe než Tesla, avšak vítězství v závodě to automobilkám nezaručuje. Jsou až příliš uzavřené v tradičním myšlenkovém schématu, které jim neumožňuje podchytit zdánlivé drobnosti, jež však přitahují "teslaře" − včetně vytváření ekosystémů elektronických aplikací a vychytávek, které s vlastním pohonem vůbec nesouvisí. Stejně jako boj o hegemona smartphonů nevyhrál ten nejlepší výrobce mobilních telefonů, může i soutěž o dopravní prostředek 21. století vyhrát outsider.
Aby se naše strojírenství znovu přiblížilo světové špičce, musí pečlivě zkoumat terén nejnovějších technologií. Mnohé perspektivní výrobky vznikají mimo podniky s velkou výrobní kapacitou, a mohou tak existujícím firmám poskytnout nový smysl. Klíčovým faktorem je spojení výrobku s elektronikou. Pro zaměstnance ve strojírenství je již dnes důležitější schopnost ovládat tablet než pilník a páječku. Namísto staromilských návrhů na rozšíření pracovního vyučování musí naše školství produkovat lidi počítačově gramotné.
Pevně věřím, že to naše strojírenství opět skvěle zvládne. A jak ukazuje poptávka po strojírenských aktivech v Česku, je stále dost investorů, kteří jsou na tuto víru ochotni vsadit reálné peníze.
Od subdodavatelů k výrobcům díky Průmyslu 4.0
Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens Česká republika
Česko se dlouhodobě pohybuje na špičce evropského žebříčku zemí co do podílu průmyslu na HDP − v roce 2017 to bylo 33,5 procenta. Vloni česká průmyslová produkce vyrostla o tři procenta a strojírenské obory se řadí mezi nejvíce růstové. Již na konci loňského roku však řada strojírenských firem pociťovala zpomalení růstu a ty nejprogresivnější si v této souvislosti uvědomily i naléhavou potřebu rychlejšího zavádění automatizace a robotizace. Cílem je nejen řešení nedostatku pracovních sil, ale především zvýšení flexibility a zrychlení inovačního cyklu.
Zaměření na digitalizaci a zavádění nových technologií napříč hodnotovým řetězcem pomůže strojírenským firmám udržet si své pozice a uspět v evropské a globální konkurenci. Důležitá je implementace principů Průmyslu 4.0, spočívající v digitalizaci celého procesu (od návrhu výrobku přes plánování výroby, její přípravu a realizaci až po servis) díky využití digitálních dvojčat výrobku, výrobního procesu a užití produktu či nových možností aditivní výroby.
Inovace a digitální technologie přinášejí i řadu strategických příležitostí. Díky využití digitálních dvojčat se více malých a středních firem může zaměřit na vývoj vlastních koncových výrobků, které by nahradily dnes převládající výrobu komponent. Nabídkou technicky pokročilých vlastních produktů se mnoho strojařů může přesunout z role subdodavatelů do pozice přímých dodavatelů. Takové postavení vytváří prostor pro vznik výrobků s vysokou přidanou hodnotou s odpovídající marží a nižším tlakem na cenu.
Inovace však jsou nezbytné nejen ve vztahu k produktům, jejich designu a výrobě. Tempo technologických změn s sebou nese i potřebu změn obchodních modelů. Sdílená ekonomika, nové modely vlastnictví, kdy dodavatelé neúčtují za dodávku stroje, ale například za počet hodin jeho provozu, virtuální továrny − to jsou scénáře, na které musí být strojírenské firmy připraveny.
Technologické, geopolitické a společenské změny, které průmysl ovlivňují, dnes přicházejí rychleji než kdy předtím. Čeští strojaři však za sebou mají více než stoleté zkušenosti, díky kterým dokázali využít příležitosti tří minulých průmyslových revolucí. Dokážou-li být rychlí, flexibilní a dostatečně odvážní, jistě využijí i nové možnosti, které přináší právě probíhající čtvrtá.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
