Současný rozvoj umělé inteligence přináší, i díky dlouhé historii oboru, mnoho slibných výhledů a potenciálních benefitů. Nemalá část z nich se zjevně již naplňuje. Stejně jako v případě jakékoli jiné přelomové etablující se technologie ale podniky musí vyvážit počáteční inovátorský zápal a schopnost převést výsledky do praxe a zužitkovat je v ní.

Investice organizací do projektů umělé inteligence rostou, podniky spouštějí v této oblasti nové iniciativy a získávají pozitivní výsledky. O převládajícím optimismu v řadách prvních implementátorů svědčí výsledky studie State of AI in the Enterprise, jejíž druhý ročník vydala společnost Deloitte. Významnou roli v testování a prověřování možností umělé inteligence hrají kognitivní cloudové služby. Díky nim se implementace a rozvoj prvních řešení stávají pro podniky finančně dostupnějšími. Navíc touto cestou do jisté míry řeší i nedostatek expertů na umělou inteligenci.

Zatímco dnes umělé inteligenci podle průzkumu společnosti Deloitte přikládá klíčový strategický význam zhruba desetina organizací, v horizontu dvou let se k tomuto hodnocení přiklání 42 procent subjektů. Počáteční euforie ovšem poněkud opadla. Před dvěma lety se zástupci 76 procent organizací domnívali, že kognitivní technologie do tří let zásadně transformují jejich byznys. Po prvních zkušenostech si ovšem uvědomili, o jak náročnou disciplínu jde. Vloni stejný výrok podpořilo 56 procent respondentů. A podobný pokles zaznamenala míra optimismu také v případě otázky transformace příslušného oboru, v němž organizace působí. "Jsme stále ještě na začátku, zvykáme si na to, že něco takového existuje. Mnoho lidí stále ještě neví, jak s tím naložit a jak to posune jejich byznys," dodává Karel Pecl, zakladatel společnosti Blue Dynamic.

2 mld.

V roce 2030 by celosvětově měla AI přispět k výnosům podniků částkou přesahující dvě mld. dolarů (Gartner), zatímco přínosy v podobě zákaznického zážitku a úspor přispějí přibližně po 1,5 miliardách.

47 %

V průzkumu Gartneru provedeném v roce 2018 47 % dotázaných CIO uvedlo, že pro projekty AI potřebují do svých týmů získat pracovníky s novými dovednostmi.

Pestrá paleta rizik

Sílící zájem o umělou inteligenci se ovšem neobejde bez výzev a úskalí. Organizace by se dle výsledků studie měly zaměřit především na zdokonalení řízení změn a rizik. Do druhé skupiny patří i nedostatky a zranitelnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti. Jejich zanedbání může iniciativy umělé inteligence zpomalit, případně zcela zastavit. Podobnou výzvu představují také etická nebo regulatorní rizika. Umělou inteligenci totiž vnímá část veřejnosti jako potenciální hrozbu.

Rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti vnímá velká část manažerů jako významná. Méně než polovina projektů disponuje adekvátními ochrannými opatřeními. Jejich absence ohrožuje chod algoritmů i datovou základnu, s níž pracují. Samostatné téma potom představují falešné nebo nepravdivé výsledky, k nimž kognitivní řešení mohou dojít. Chybějící kontrolní opatření generují velký prostor pro nejrůznější potenciální škody.

"AI se dá asi nejlépe přirovnat k malému dítěti. Bude umět pouze to, co ho sami naučíme. Největším problémem hraní si s algoritmy umělé inteligence je nedostatek dat. Často se stane, že chcete dělat něco ,inteligentně', ale nemáte k tomu data, která by byla pro učení AI vhodná. Pracujeme tedy na tom, aby k trénování těchto algoritmů bylo potřeba co nejméně dat, což vyžaduje chápání věci mnohem více do hloubky," dodává Lukáš Čejka, projektový manažer pro oblast Cognitive Technologies ve společnosti Trask.

Konzultanti společnosti Deloitte doplňují přehled problematických oblastí i o běžná rizika byznysu. Konkrétně hovoří o potřebě obezřetné volby předmětu projektu a o řízení návratnosti investic.

Právě finanční dopady zjevně rozhodují o ochotě vedení firem vkládat další prostředky do kognitivních řešení. V průzkumu společnosti Deloitte pozitivně hodnotí návratnost investic 82 procent respondentů. Její průměrná míra činí 17 procent. Tyto výsledky a hodnoty, jež respondenti udávali, by ale měly být brány se značnou rezervou. Méně než polovina organizací totiž do projektů zavedla relevantní indikátory KPI pro měření finanční návratnosti.

"Jednou z velkých výzev projektů zaměřených na kognitivní technologie je tzv. technologická adopce. Projekty založené na umělé inteligenci vyžadují následnou péči, neboť většina řešení se kontinuálně učí a je potřeba tento krok zajistit," doplňuje možná úskalí Štěpán Húsek, partner v oddělení Consulting společnosti Deloitte.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.