Mohl bych letět až 320 km/h a vystoupat víc než tři kilometry vysoko, říká britský Iron Man. V létajícím obleku se obvykle vznáší nad vodou, v případě pádu je to bezpečnější

Za chvíli začne show. Richard Browning ve své černé kombinéze s helmou a tmavým hledím na očích prochází špalírem desítek diváků, kteří vyfasovali špunty do uší. Kameramani a fotografové mezitím zabírají detaily na jeho těle − dva páry trysek na rukou a další drobný proudový motor ukrytý spolu s palivovou nádrží v batohu na zádech. Čtyřicetiletý Brit sestupuje na molo pražského Slovanského ostrova a po chvíli příprav všech pět jeho trysek silně zaburácí. Browning je náhle ve vzduchu. Vznáší se desítky metrů nad hladinou Vltavy, letí podél ostrova, odkud si ho natáčejí diváci na své telefony, pak proletí mezi pilíři blízkého mostu Legií a mazácky se vznese až k jeho zábradlí a pozdraví se s lidmi, kteří na něj z mostu mávají. Po minutě a půl je zpátky na zemi, závan spáleného paliva z motorů se ale okolím ostrova line ještě dalších pár minut.

Takhle vypadá vynález, díky němuž světová média Browninga překřtila na skutečného Iron Mana. Podobně jako komiksový hrdina se pohybuje ve vzduchu, na rozdíl od filmového Tonyho Starka alias Ocelového muže a dalších reálných dobrodruhů ovšem tenhle vynálezce zdaleka není prvním ani nejrychlejším létajícím mužem na světě. Proč se tedy zrovna tomuhle "rakeťákovi" daří plnit stránky novin všude tam, kam se svým oblekem zavítá?

Skvělá zábava se šesti proudovými motory

Vystudovaný geolog celých 16 let pracoval jako obchodník v ropném gigantu British Petroleum. Do toho běhal ultramaratony a v mládí se stal rovněž záložákem britského námořnictva. "Vždycky jsem se ale ochomýtal kolem létání. Jeden z mých dědečků učil létat piloty na strojích Hurricane za druhé světové války, ten druhý řídil firmu vyrábějící helikoptéry. Můj otec byl zase letecký inženýr. Protože zemřel předčasně, rozhodl jsem se na jeho práci navázat," vysvětluje svoji motivaci Browning.

V roce 2016 proto začal v garáži v jihoanglickém Salisbury s pomocí kamarádů stavět první verzi létajícího obleku. Proč si vybral právě technologii, se kterou americká armáda a nejrůznější milovníci adrenalinu experimentují už šest desetiletí? "Chtěl jsem tenhle druh létání zdokonalit. A navíc to byla skvělá zábava. Je to podobné, jako když se podíváte na nějakou horu a rozhodnete se ji zlézt. Bral jsem to prostě jako osobní výzvu a oblek průběžně po práci ve svém volnu zdokonaloval," říká vynálezce.