Luděk Vainert
Největší jednorožci se konečně vydali vstříc burzám. Udělají ze svých zakladatelů nesporné miliardáře, zbohatne i řada zaměstnanců placených v první fázi růstu akciemi a dlouho očekávané šance vydělat na růstu populárních služeb se dočká i široká investorská obec.
Zástup jednorožců, tedy start-upů s hodnotou přes miliardu dolarů, kteří v nejbližší době nabídnou své akcie veřejnosti, je unikátní. Podobnou horečku zažily světové burzy jen v roce 1999, kdy zakladatelé internetových firem dokázali udat podíly za více než sto miliard dolarů. Kdo do nich tehdy, v době, kdy se internetová bublina nafukovala nad všechny myslitelné meze, investoval, ten z toho většinou nevyšel se zdravou kůží. Hrozí podobný průšvih i dnes?
První velkou transakci s jednorožcem mají burzy právě za sebou, ta druhá, zdaleka největší, přijde už během května. Po alternativní taxislužbě Lyft, s jejímiž akciemi se veřejně obchoduje právě dva týdny, přichází její větší a známější konkurent Uber. Zatímco zakladatelé a dosavadní investoři za akcie Lyftu obdrželi 2,34 miliardy dolarů a hodnota celé firmy se po následném poklesu dostala k 17 miliardám, u Uberu to budou násobky.
Podle posledních zpráv investiční banky nasadí upisovací kurz na úroveň oceňující Uber zhruba na 100 miliard dolarů, tedy kolem dvou a půl bilionu korun. Může to být o něco víc (jak naznačovaly dosavadní odhady), můžeme se dočkat i posunu opačným směrem, například pod vlivem slabších výkonů akcií Lyftu. Jistě to ale bude událost, jaká tu od května 2012, kdy se začalo obchodovat s akciemi Facebooku, nebyla. Primární úpisy akcií hudební služby Spotify, sociální sítě Snapchat či populární cloudové služby Dropbox se navzdory svým známým jménům nemohou s vahou Uberu měřit.
Uber míří na burzu, chce prodat akcie v hodnotě 228 miliard korun. Jednalo by se o letošní největší nabídku cenných papírů
Uber zná každý. Jeho invaze do teritoria taxislužeb probíhala velkoryse, v pravdě globálně. Masivnosti expanze odpovídala i síla odporu "tradičních" taxikářů, kterým v řadě případů pomohly městské či státní orgány.
Uber však uspěl. Ne všude a ne zcela (už musel připustit, že nenabízí sdílení nevyužitých aut, ale že skutečně provozuje taxislužbu), musel se v něčem přizpůsobit regulátorům, ale stejně to byla vítězství.
Odvětví smluvní přepravy změnil více než kdokoli v posledním století. Samo o sobě to ale k zisku nestačí.
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Týden v komentářích HN
Máte zájem o informace v širších souvislostech?
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.
Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.
Přihlásit se k odběru
