Rostoucí role Čínské lidové republiky je v zemi samotné často vnímána jako návrat na její právoplatné místo ve světě. Jakými historickými obdobími si tedy Čína prošla a jak se měnila její interakce se světem? A opravdu existuje nějaký bod, do kterého by bylo možné se vrátit?

Císařství na území dnešní Číny bylo nějakých dva tisíce let nejmocnějším politickým útvarem ve východní a jihovýchodní Asii. Její císaři, "synové nebes", ovládali ohromné území a považovali se za vládce celého civilizovaného světa, který uznával čínskou nadřazenost, obklopeného necivilizovaným zbytkem.

Linie mezi těmito dvěma světy byla často nezřetelná, stejně jako byly hranice říše. Jeden z čínských výrazů pro svět, tchien-sia, tedy podnebesí, v sobě zahrnuje především to, co bylo pod vlivem, jakkoliv třeba jen čistě formálním, císaře.

Čína však byla zároveň mocností, která se zabývala především sama sebou a svým nejbližším okolím. Ačkoliv měla zprávy například o existenci Římské říše či později o evropských mocnostech, nepřikládala jim velkou důležitost a považovala je často za něco mimo svůj kosmologický rámec.

Jen v několika málo případech o tento svět projevila intenzivnější zájem. Známý je příběh admirála Čeng Chea, který v 15. století za vlády dynastie Ming směřoval na svých obrovských lodích až k africké pevnině.

Hned po jeho cestách se však Čína před vnějším světem opět uzavřela a zaměřila se jen na své okolí.

Související

Z blízkého okolí, konkrétně z Mandžuska (dnešní severovýchodní Čína a část Ruska), přišla i poslední císařská dynastie Čching (1636−1912). Za její vlády došlo k reformě úřadů, které měly na starost to, co bychom dnes nazvali mezinárodními vztahy. Ministerstvo závislých držav se zabývalo příhraničními regiony na severu a na západě (tedy především Mongoly a středoasijskými společenstvími).

Ministerstvo obřadů mělo na starost kromě úřednických zkoušek či předepsaných rituálů také interakci s nečínskými etniky, jako byli Korejci, Barmánci či Vietnamci. Tato etnika a jejich státní útvary měly uznávat čínskou svrchovanost. Její míra se lišila − od pouhého formálního uznání až po přímou snahu o kontrolu území. Poslušnost byla vynucována různými prostředky, někdy mírovými, jindy přímou vojenskou intervencí, kdy například v roce 1788 císařská vojska krátce obsadila Hanoj. Tento systém nazval americký historik John F. Fairbank jako tributární, ačkoliv Číňané samotní ho tak nikdy nepojmenovali. Zajímavé je, že v něm neměli téměř žádnou roli cizinci mimo výše zmiňovaný blízký svět. Dlouhou dobu jim zkrátka nebyla připisovaná žádná důležitost a třeba přístup obchodníků na čínskou pevninu byl přísně regulován.

Století ponížení

Čína byla do počátku devatenáctého století globálně největší ekonomikou a také středem svého světa. Proto pro ni bylo velkým překvapením, když si Britové uzavřením nankingské mírové dohody po první opiové válce (1839−1842) vynutili otevření prvních pěti měst, garanci bezpečnosti svých občanů či komunikaci panovníků jako rovného s rovným. V rychlém sledu následovaly smlouvy s dalšími mocnostmi a tradiční čínský systém vnímání světa se otřásal v základech.

Toto období bylo za republikánské Číny nazváno stoletím ponížení a termín se nyní v Čínské lidové republice používá pro označení doby až do jejího vyhlášení v roce 1949.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 60 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru