Odbory přišly v pondělí s dosud nejvyšším požadavkem na zvýšení minimální mzdy. Pro příští rok žádají přidání o 1650 korun na 15 000 korun. Zaměstnavatelé skokový růst odmítají a poukazují na zpomalování ekonomiky. Přidali by nejvýš 700 korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že podpoří jen takový nárůst, který bude odpovídat jasným ekonomickým údajům. O výsledné částce bude jednat tripartita a rozhodne o ní vláda.

Od příštího roku mohl pravidelnou valorizaci stanovit zákoník práce. Jeho chystaná novela vzorec ale nakonec obsahovat nebude. Odboráři a zástupci firem se na něm nedohodli.

Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly má Česko po přepočítání na eura šestou nejnižší minimální mzdu v EU a v paritě kupní síly čtvrtou nejnižší. Nejnižší je pak poměr k průměrné mzdě, který dosahuje asi 38 procent. Odbory poukazují také na to, že minimální čistý výdělek je dlouhodobě pod hranicí chudoby pro samotného dospělého. Loni byl zhruba o 1500 korun nižší než hranice chudoby, činil necelých 10 500 korun. Středula míní, že české firmy a instituce přidání o 1650 korun "zvládnou a utáhnou".

Ministryně financí na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády upozornila na to, že navržený růst by byl o zhruba 12 procent, tedy nejvíce za posledních pět let.

"Zpomaluje ekonomika a růst mzdy by byl zhruba dvojnásobný oproti růstu průměrné mzdy. To je těžko představitelné. To číslo je k diskusi na úrovni zaměstnavatelů a zaměstnanců," řekla. "Já osobně podpořím takový růst minimální mzdy, který bude odpovídat tvrdým ekonomickým číslům," uvedla Schillerová.

Podle některých analytiků by tak výrazný růst minimální mzdy, jaký navrhují odbory, mohl zpomalující českou ekonomiku ještě víc ohrozit.

Hospodářská komora uvedla, že by podnikům mohly chybět peníze na investice a zdražovat by mohly některé služby a zboží. Ekonomové a zaměstnavatelé připomínají, že s minimální mzdou roste i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší odměnu, na kterou má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Letos se pohybuje mezi 13 350 a 26 700 korun. Podle požadavku odborů by měla od ledna činit 15 000 až 30 000 korun.

Odboráři se dopadů neobávají. Podle nich se už v minulosti nepotvrdily černé scénáře o propouštění kvůli růstu minimální mzdy. Středula podotkl, že ekonomika sice roste pomaleji, ale pořád roste.

Premiér Andrej Babiš (ANO) před několika dny řekl, že takové přidávání jako v minulých letech kvůli zpomalování ekonomiky neočekává. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) naopak s výraznějším navyšováním souhlasí. Sdělila, že díky tomu rostou i ostatní mzdy a klesají výdaje na dávky. Českou minimální mzdu popsala jako "ostudně nízkou". Rozhodnutí by mělo padnout nejpozději na začátku podzimu, řekla ministryně.

O navýšení minimální mzdy bude jednat tripartita. V posledních letech se na částce nikdy nedohodla. Stanovila ji tedy vláda. Zaměstnavatelé volali po jasném vzorci, aby byl růst nejnižšího výdělku předvídatelný a nezávisel na vůli politiků. Pravidelné navyšování chtějí i odboráři.

Maláčová loni připravila návrh novely zákoníku práce, podle něhož měl nejnižší výdělek od roku 2020 vždy od ledna odpovídat polovině průměrné mzdy z předloňska. Ustanovení o valorizaci v chystaném kodexu ale nakonec nebude. Odbory a zaměstnavatelé se na výpočtu neshodli. Spor se vede o to, z jakého období by měla být průměrná mzda jako základ a jak vysoký by měl být její podíl. Jednání budou pokračovat.

Odbory se chystají zhruba do dvou týdnů oznámit také svůj požadavek na růst platů ve veřejném sektoru pro příští rok. Středula uvedl, že při vyjednávání s vládou budou předáci usilovat o to, aby celá přidávaná suma putovala tentokrát už jen do základu - tedy do tarifů, ne do odměn. "Už neustoupíme," uvedl předseda ČMKOS.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí řekl, že vláda chce dodržet slib učitelům, aby se jejich platy do roku 2021 zvedly zhruba na 46 000 korun. V příštích dvou letech by toto navyšování mělo vyjít asi na 23 miliard.