Vyškolit člověka v naprogramování našeho robota trvá v průměru 87 minut. Můj dvanáctiletý syn, který si to taky vyzkoušel, to ale zvládl za 20 minut. Věřím, že podobně úspěšní budete i vy," říká skupině novinářů Jürgen von Hollen, šéf dánské firmy Universal Robots. Zdá se, že se vychloubá. Když ale po chvíli usedneme ke stolům ve školicí místnosti firemní centrály v Odense, na nichž jsou postavená drobná robotická ramena, musíme mu dát za pravdu.

Po úvodní přednášce o fungování ovládacího programu zvládne každý z přítomných žurnalistů svého robota asi do půl hodiny přimět, aby jeho ruka uchopila plastovou kostičku a přemístila ji ze stolu na malý přepravník. Robotické rameno stačí manuálně navést na místo, odkud se bude kostka zvedat, polohu pomocí dotykového tabletu uložit do programu a pak tuto operaci zopakovat pro každý krok celé pohybové sekvence.

"Právě na takto jednoduchém ovládání si zakládáme a s našimi roboty typicky cílíme na malé a střední podniky, které nemají prostředky na to, aby se jejich pracovníci na obsluhu robotů složitě školili," vysvětluje von Hollen. Snahou jeho firmy prý je, aby roboti v továrnách nenahrazovali lidi. "Stroje se neumí přizpůsobovat svému okolí. To umí jen lidé. Podle nás je ideální, když roboti s lidmi spolupracují, navzájem posilují své dovednosti a tím zvyšují efektivitu výroby," dodává. Čtrnáct let stará firma je světovým průkopníkem ve výrobě takových spolupracujících neboli kolaborativních robotů. A také typickou ukázkou toho, jak Dánsko přistupuje k automatizaci průmyslu.

2,8 milionu robotů

Na tolik organizace International Federation of Robotics (IFR) odhaduje celkový počet robotů, kteří jsou nyní nasazeni v průmyslové výrobě. Příští rok jich má být 3,2 milionu.

119 robotů

připadalo předloni na 10 tisíc pracovníků v tuzemském průmyslu. Česko je v robotizaci nad evropským i světovým průměrem. Lídry v robotizaci jsou státy jako Německo, Švédsko či Dánsko.

32 miliard dolarů

je současná velikost trhu s roboty. Podle odhadu analytiků firmy Zion Market Research se trh do pěti let téměř zdvojnásobí.

234 milionů dolarů

byly loňské tržby firmy Universal Robots. V robotickém byznysu působí i společnosti ABB, FANUC či KUKA.

Více robotů do menších podniků

Aby byly počty robotů v jednotlivých státech s odlišnou silou průmyslu srovnatelné, udává se obvykle množství těchto strojů připadající na shodný počet pracovníků ve výrobě. Podle posledních dostupných dat Mezinárodní robotické federace IFR z roku 2017 mají české továrny celkem 119 robotů na 10 tisíc zaměstnanců průmyslu. Podle tohoto čísla patří Česko v robotizaci v rámci Evropy i světa k nadprůměru. Vděčí za to ale především významné automobilové výrobě, která se na roboty tradičně spoléhá více než jiné průmyslové obory.

Dánové, kteří automobilky nemají, se přitom mohou pochlubit téměř dvojnásobným počtem, 230 roboty, díky čemuž jim po Německu a Švédsku připadá třetí místo v žebříčku nejvíce robotizovaných států starého kontinentu. Čím to je? Roboti se ve skandinávské zemi neinstalují jen ve velkých továrnách, typu již zmíněných automobilek. Uplatnění nacházejí i v menších a středních podnicích, které díky tomu mohou rychleji a levněji vyrábět, a být tak na světových trzích mnohem konkurenceschopnější.

Vidět je to i na třetím největším dánském městě Oden­se. Nesídlí v něm jen Universal Robots, ale přes 120 dalších společností, které se zaměřují na roboty a systémy pro automatizaci výroby a které typicky cílí právě na menší průmyslové podniky. Sdružují se do výrobního clusteru Odense Robotics, v němž si za pomoci regionálních úřadů předávají znalosti se zdejšími univerzitami a zástupci průmyslu.

Na výrobu čoček v Indii i pro české kontroly obrazů

Universal Robots jsou s 620 pracovníky a loňskými tržbami ve výši 234 milionů dolarů (5,4 miliardy korun) ze všech členů zmíněného clusteru vůbec největší. Firmu, jejíž název připomíná divadelní hru Karla Čapka R.U.R. (Rossumovi univerzální roboti), založili Esben Østergaard, Kasper Støy a Kristian Kassow. Trojice vědců čtyřicátníků ze Syddansk Universitet v Odense si uvědomila, že v průmyslu převládají velcí, těžkopádní a drazí roboti. V roce 2005 se proto pustili do vývoje menších a levnějších robotických strojů, jež o tři roky později začala jejich společnost nabízet drobnějším výrobním podnikům.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Proč je Dánsko v zavádění robotů do výroby úspěšnější než Česko a přitom nemá automobilový průmysl, ve kterém jsou roboti častější?
  • Proč se kolaborativní roboti neumísťují do klecí?
  • Jak jsou na tom menší české podniky v zavádění robotů?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.