V německé metropoli stouply za posledních deset let ceny nájmů zhruba o 90 procent. Berlínská iniciativa Vyvlastnit Deutsche Wohnen a spol., která na nedostupnost upozorňuje už léta, nyní prosazuje radikální řešení. Chce vyvlastnit zhruba čtvrt milionu bytů, které v Berlíně vlastní velké společnosti. Kampaň je zaměřena primárně na firmu Deutsche Wohnen, které patří asi sedm procent nájemních bytů.

"Ano, je to třídní boj," připouští Rouzbeh Taheri, hlavní iniciátor akce Vyvlastnit Deutsche Wohnen a spol. "Ale my jsme ho nezačali.Radikálnost našich požadavků je reakcí na radikálnost trhu," poukazuje na to, jak prudce v Berlíně, ale i dalších německých městech v posledních letech rostly ceny nájmů.

Podle Taheriho jde o jasné selhání trhu, které se projevuje i tím, že pro řadu rodin i s dobrými příjmy je shánění adekvátního bydlení čím dál tím větším problémem. Taheri už v minulosti s kolegy organizoval protesty nebo setkání s politiky. Změnilo se podle něj ale jen málo.

"Z této zkušenosti se naše hnutí radikalizovalo," vypráví. "Došli jsme k tomu, že velké koncerny se nedají změnit, že je potřeba změnit majitele." Konkrétně iniciativa cílí na vyvlastnění všech firem, které v Berlíně mají více než 3000 bytů. Celkem by bytů mohlo být kolem 243 000.

Právně se iniciativa, kterou podle některých průzkumů podporuje více než polovina Berlíňanů, opírá o článek 15 německé ústavy, který počítá s možností vyvlastnění půdy, přírodního bohatství nebo prostředků produkce na základě zákona a za náhradu.

V dějinách spolkové republiky sice tento článek nikdy nebyl aplikován, řada právních expertů se ale domnívá, že by to v tomto případě bylo možné, i když by pak zřejmě následovala řada soudních sporů. Politici křesťanských a svobodných demokratů (CDU a FDP), kteří jsou v Berlíně v opozici, mají iniciativu za velmi nebezpečnou a varují před ohrožením základů tržního hospodářství. Proti se postavil i berlínský primátor Michael Müller ze sociální demokracie (SPD).

Řada kolegů z jím vedené koalice SPD, Levice a Zelených naopak iniciativu podporuje. Náhrada pro firmy by se podle jejich odhadů pohybovala v pro Berlín závratné výši 36 miliard eur.

Ke kritikům iniciativy patří kromě firem, kterých by se vyvlastnění týkalo, i někteří ekonomové. Například Harald Simons z lipské univerzity považuje za absurdní představu, že by společnost Deutsche Wohnen, na niž je kampaň primárně zaměřena, mohla výrazněji ovlivňovat úroveň nájmů v Berlíně, když vlastní jen 6,8 procenta nájemních bytů.

Taheri a jeho spolupracovníci nyní shánějí 20 000 podpisů, aby se iniciativou začala zabývat radnice. Ve druhém kroku budou potřebovat 180 000 podpisů, aby mohlo být vypsáno referendum. To by se mělo uskutečnit příští rok.

Související