Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd zkoumá sopky na Marsu. Prohlíží si satelitní snímky a snaží se popsat, jaké útvary se na povrchu rudé planety nacházejí. Nedávno se začal zabývat bahenními sopkami. Zajímalo ho, zda po povrchu Marsu může téct bahno, což je podmínkou vzniku těchto sopek.

Česko má desítky až stovky profesionálních vědců, kteří se stejně jako Brož zabývají výzkumem vesmíru. V Mezinárodní astronomické unii, což je vrcholná světová organizace, je sdruženo 120 českých profesionálních astronomů (celkově čítá asi deset tisíc vědců). Kolem 150 aktivních nadšenců pak sdružuje Česká astronomická společnost.

O výzkumech českých vědců se však často veřejnost nedozví. Zatímco spousta lidí ví, kdo je Andrew Feustel, který ve čtvrtek přiletí do Čech na sérii přednášek a který vyvezl postavu Krtečka do vesmíru, Brože zná málokdo. Jeho výzkum přitom bude zásadní, až na Mars začnou létat lidé. Budou díky tomu vědět, jaké horniny se na planetě nachází.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Co je podle astronoma Jiřího Grygara pro českou astronomii nejcennější a jak to vypadá s českou účastí na misi, která zamíří ke Slunci?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.