Psychiatrické nemocnice by do roku 2030 mělo opustit asi 30 procent pacientů. Kvalita péče v některých nemocnicích podle ministerstva zdravotnictví není dobrá, pacienti jsou fyzicky omezováni a mají málo soukromí.

Chyba je v systému, ne v konkrétních lidech, řekl v pondělí ministr Adam Vojtěch (za ANO) na společné tiskové konferenci s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD). Reforma psychiatrické péče počítá s přesunem části pacientů z velkých zařízení do komunitních center.

V současné době je v 21 psychiatrických nemocnicích v Česku více než 8000 lůžek. Do roku 2022 by mělo být zrušeno 1200 z nich.

21 procent

populace trpí podle odhadů nějakou formou duševního onemocnění.

Komunitní centra by pacienti měli mít blíže domovu a pravidelně by do nich docházeli. Bydleli by ale samostatně a mohli by i pracovat. Velkou část péče o tyto lidi zajišťují terénní týmy složené z psychiatrů, psychologů, sester a sociálních pracovníků. Letos se počítá s přesunem asi 300 pacientů do jejich péče mimo nemocnice.

Ministerstva oznámila vznik národního akčního plánu pro duševní zdraví 2020 až 2030, v blízké době ho projedná vláda. Plán počítá se zapojením nejen resortu zdravotnictví a sociálních věcí, ale také školství v péči o duševní zdraví dětí, místního rozvoje v oblasti sociálního bydlení a spravedlnosti ve věcech ochranné léčby.

Součástí plánu je zjišťování kvality péče. Už dříve ministr Vojtěch kritizoval fyzické omezování pacientů, za nějž Česko čelí i kritice ze zahraničí. Podle Vojtěcha má nyní každá nemocnice manažera kvality a tamní zaměstnanci se školí, jakým způsobem pacienty uklidňovat bez klecových lůžek nebo přivazování k postelím.

Ze zprávy o mapování kvality péče ve smyslu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením vyplývá, že nejproblematičtější jsou malé ohledy na pacienty, jejich izolace a omezování, nedostatek soukromí a jejich nedostatečný přístup ke vzdělávání či práci.

"Také budovy jsou ve špatném technickém stavu, často neumožňují kvalitní spánek, neposkytují dost prostoru pro interakci," píše se v dokumentu. Počítá se proto s úpravami nemocnic, například směrem k méně lůžkům na pokoji. V současnosti jsou podle ministra časté i pokoje pro osm či deset osob.

Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu − kolem deseti miliard korun.

"V budoucnu je potřeba podporovat vznik pracovních míst pro osoby s duševním onemocněním a připravit po ně systémové změny dávkových systémů," řekla na brífinku ministryně Jana Maláčová.

Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu. Podle odhadů trpí nějakou formou duševního onemocnění 21 procent populace.

Související