Czexit by byl naprostou katastrofou, varuje rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller. Fakt, že se o této možnosti vůbec mluví, je podle něj chybou politiků. Češi dlouhé roky o EU slyší jen kritiku, často navíc postavenou na polopravdách nebo lžích. Miller proto oslovil ostatní vysoké školy s návrhem společného projektu, jehož cílem je šíření objektivních informací o unii. Zatím se mu přihlásila dvacítka rektorů, další prý ještě přibudou. Vysoké školy chtějí jezdit přímo za lidmi a EU jim vysvětlovat. Zakládají taky projekt EUforka, který bude o unii šířit informace na sociálních sítích.

HN: Proč má vaše univerzita potřebu takto jasně se vyjadřovat k veřejnému dění?

Nejde o potřebu, ale o povinnost, protože aktivita ve veřejném prostoru tvoří a historicky vždy tvořila jednu ze základních misí svobodné univerzity. Část české společnosti má tendenci redukovat univerzity na jakési lepší školy, které se zabývají výzkumem, ale jsou zbaveny občanského práva vyjadřovat své postoje. Všude ve světě však univerzity fungují jako obří think-tanky, které poskytují poradenství nejenom v odborných otázkách, ale i v obecnějších záležitostech a zároveň vstupují do veřejných diskusí, i když to, pravda, někdy bolí. České univerzity mají v tomto ohledu pořád značný dluh, ale mám pocit, že situace se zlepšuje a současná garnitura kolegů rektorů toto poslání vnímá. Aby bylo zcela jasno, doporučuji neplést si působení ve veřejném prostoru s požadavkem apolitičnosti.

HN: Napadá vás za toto veřejné angažmá někdo?

Člověk si zvykne. Dnes už se usmívám při vzpomínce na stovky nenávistných výpadů z doby vrcholící migrační krize, kdy jsme museli chránit naše zahraniční studenty před takzvanými vlastenci a slušnými lidmi.

Tatáž situace se opakovala, když jsem předával univerzitní vyznamenání panu Jiřímu Bradymu.

Naše projekty jsou trnem v oku mnoha bizarním spolkům a některým extremistickým politickým stranám, které si na protievropské rétorice založily svůj byznys a nalákaly typ voliče, který by byl paradoxně v případě vystoupení Česka z EU postižen zdaleka nejvíce.

Jaroslav Miller (48)

◼ Je profesorem historie, doktorát z komparativních dějin má ze Středoevropské univerzity
v Budapešti a z Oxfordské univerzity.

◼ Od roku 2014 je rektorem Univerzity Palackého v Olomouci, na které vystudoval magisterský obor historie a filologie.

Vyučoval v Kanadě, Německu, Spojených státech a v Austrálii. Zaměřuje se na urbánní studia, dějiny politického myšlení, dějiny raného novověku a český exil.

◼ Kromě historie je jeho koníčkem cestování a horská cyklistika.

HN: Je to nebezpečí skutečně bezprostřední?

My se snažíme bojovat proti fake news, pro které ovšem existuje krásné české slovo lež.

Vnímáme to jako důležitou aktivitu, protože moderní propaganda dokáže značnou část společnosti spolehlivě znejistět a zmanipulovat. Z vlastní zkušenosti navíc vím, že lidé mají často ztížený přístup k objektivním informacím a stávají se tak snadnou kořistí poměrně sofistikovaných dezinformací.

Dnes možná protievropské síly tvoří v Česku menšinu. Jenže stát naprosto fatálně prohrává v boji s těmito skupinami a není schopen skutečně účinné obrany. Za jistých okolností proto může být pouze otázkou času, kdy se z menšiny stane zneužitá většina. Možná i tato hororová představa přiměla většinu ostatních univerzit přidat se k naší iniciativě, protože se jedná o joint venture, tedy o naši společnou věc.

HN: Jak přesně má váš projekt EUforka vypadat?

Obecně platí, že komunikační kanály, kterými proudí informace z EU a o EU, jsou nedostatečné a dostanou se jen ke zlomku populace.

Projekt EUforka má v tomto ohledu dva cíle. Zaprvé podávat objektivní a nezkreslené informace o dění v EU, o přijímané legislativě i o unijních aktivitách Česka. Druhým cílem je boj s takzvanými euromýty a dezinformacemi. Tento zápas sice nejde zcela vyhrát, ale šance na remízu je slušná.

Samotná olomoucká univerzita má samozřejmě omezený dosah. Ovšem účast zhruba dvaceti univerzit, které deklarovaly připravenost se k projektu připojit, zcela mění průběh hry, protože najednou jsme schopni například přes sociální sítě oslovit minimálně stovky tisíc osob, teoreticky i více.

HN: Takže chcete o EU informovat na sociálních sítích?

Sociální sítě představují hlavní, ale nikoliv jediný komunikační kanál. Jenom Univerzita Palackého má na Facebooku přibližně 25 tisíc odběratelů a Karlova univerzita ještě dvakrát více. Připočteme-li absolventy a další skupiny, dostáváme se ke skutečně vysokým číslům. Na této strategii jsme se dohodli s našimi klíčovými partnery: ministerstvem zahraničí, Zastoupením Evropské komise v ČR i českým zastoupením při EU v Bruselu. Jednáme i s Úřadem vlády. Tyto instituce nemají zdaleka takový dosah a možnosti jako univerzity, ale budou zapojeny do projektu EUforka jako zdroje objektivních informací.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.