Vystudovala sice malířství, už přes dvacet let ji ale živí práce na nejnovějších počítačových technologiích. Podílela se třeba na vývoji robota BigDog, jehož pro americkou armádu sestrojila známá robotická firma Boston Dynamics. Neobešla se bez ní ani tvorba brýlí pro virtuální a rozšířenou realitu s názvem HoloLens, s nimiž u lékařů či továrních pracovníků slaví úspěchy společnost Microsoft.
Jody Medichová patří k velkým zastáncům technologických inovací. Prý mohou přispět k rozvoji schopností lidského mozku a učinit z lidí superhrdiny. Vidí však i jejich odvrácenou stranu. "Z některých věcí mám strach. Mohou se z nás stát bytosti, které se stanou otroky počítačů v novodobé verzi Matrixu. Řada lidí také může inovací zneužít a škodit jiným. Dobrých a špatných aktérů je ale historie plná a v budoucnu tomu nebude jinak," míní americká designérka.
Spolu se dvěma desítkami dalších technologických expertů z celého světa bude Medichová v pondělí a v úterý na pražském Žofíně přednášet na akci zaštítěné vzdělávací organizací Singularity University. Její snahou je místním elitám předávat vize o příštím vývoji vědy a techniky.
Rodačka z amerického Detroitu vystudovala malířství a design technologií na Art Institute v San Francisku. V rámci svého designérského Kicker Studia se podílela na vývoji brýlí pro rozšířenou realitu HoloLens od Microsoftu. Řešila také uživatelské rozhraní armádního robota BigDog, kterého vytvořila společnost Boston Dynamics. Pracovala rovněž pro firemní giganty, jako jsou Toyota, Samsung a Intel. Nyní přednáší na akcích vzdělávací organizace Singularity University.
Ve volném čase ji baví malovat a stavět si roboty a rakety.
HN: Vaším osobním mottem je vytvářet superlidi, ne superpočítače. Jak tomu rozumět?
Superpočítače už máme. Dokážou porozumět běžnému světu kolem sebe a pak si toto porozumění překládat do vlastního jazyka dat. Problém je v tom, jak s počítači jako lidé komunikujeme a co to s námi dělá. Uživatelské rozhraní pro práci s počítači vzniklo už v sedmdesátých letech. Abyste tehdy mohli obsluhovat computer, museli jste si osvojit programovací jazyk nebo se naučit mačkat správná tlačítka ve správném pořadí. Důvodem bylo, že tehdejší počítače byly velmi prosté, jejich paměť měla jednotky kilobajtů. Ty dnešní jsou milionkrát výkonnější, jenže způsob jejich ovládání se v zásadě nezměnil, pořád s nimi komunikujeme prostřednictvím textů nebo obrázků. Otázka zní: proč k tomu nevyužíváme i naše další smysly?
Máme řadu dokladů o tom, že dnešní způsob práce s počítači zabíjí schopnost našeho mozku správně pracovat. Nutí nás to v myšlení rychle těkat místo toho, abychom nechali myšlenky plynout, což je přirozenější. S rostoucím množstvím digitálních dat, která má lidstvo k dispozici, se tenhle problém jen prohlubuje. Existuje přitom řešení: stroje s námi zvládnou komunikovat způsobem, který je pro nás přirozený, aniž bychom museli přebírat jejich počítačový jazyk. S pomocí technologií dokonce můžeme mozek posilovat.
HN: Vy v tomto směru hodně sázíte na technologie virtuální a rozšířené reality (VR/AR). První za pomoci speciálních brýlí lidem před očima vytváří virtuální okolí, druhá přes brýle přidává umělé prvky do reálného světa. V čem by měly být tyto systémy pro mozek prospěšné?
Co se dočtete dál
- Jak bránit hackerům, aby lidem podsouvali falešnou virtuální realitu.
- Zda může pobyt ve virtuálním světě vtáhnout člověka do nového matrixu.
- Jak přišla Medichová na řešení pro ovládání armádního robota v mezní situaci.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
