Britská vláda už měla na dnešní den objednané pamětní mince připomínající plánovaný odchod z Evropské unie. Ale místo oslav vystoupení z EU, které mělo původně připadnout právě na dnešek, se Velká Británie ponořila zase o něco hlouběji do chaosu jménem brexit. Parlament opět odmítl schválit dohodu o jeho podobě, kterou v Bruselu vyjednala premiérka Theresa Mayová. Britové tak stále nevědí, jak a jestli vůbec z EU odejdou.

Poslanci smlouvu o brexitu odmítli rozdílem 58 hlasů. To je pro vládu výrazně menší prohra než při předchozích dvou pokusech o prosazení dohody. Naposledy hlasování prohrála o 149 hlasů.

Podle Mayové bude mít rozhodnutí poslanců "vážné" důsledky. Zopakovala, že bude nadále bojovat za "brexit po dohodě s EU".

Britové se teď musí do 12. dubna rozhodnout, co vlastně chtějí. Pokud se opět nedokážou na ničem shodnout, odejdou toho dne z unie bez jakékoliv dohody. Nastal by tedy takzvaný divoký brexit, který by podle dostupných analýz měl dramatické následky pro ekonomiku. Spojené království by mohlo v krajním případě zchudnout téměř o desetinu. Utrpěly by i země EU včetně Česka.

Riziko, že se tento scénář naplní, přitom kvůli politickým zmatkům v Londýně roste. "Je stále pravděpodobnější, že Spojené království 12. dubna opustí unii bez dohody," tvrdí Evropská komise.

Druhou možností je, že britská vláda Evropskou unii požádá o další odklad vystoupení, stejně jako to udělala před týdnem. Právě z tohoto důvodu Spojené království z EU neodešlo dnes, s čímž počítal původní plán.

Donald Tusk, který šéfuje Evropské radě, tedy summitům lídrů členských zemí EU, svolal okamžitě po hlasování v britském parlamentu krizovou schůzku evropských premiérů či prezidentů na 10. dubna. Na tomto summitu by státy unie rozhodovaly o britské žádosti o další odklad brexitu, pokud z Londýna dorazí. Podle pravidel by ji musely schválit jednomyslně. Odklad by v takovém případě nejspíš byl velmi dlouhý – o řadu měsíců, či dokonce o víc než rok.

Díky tomu by britští politici získali víc času, aby se na nějaké formě brexitu konečně domluvili, například poté, co by v zemi proběhly předčasné volby. Případně by se mohli rozhodnout taky pro opakování referenda o členství v unii.

Aby byl takto dlouhý odklad možný, musela by se Británie zúčastnit květnových voleb do Evropského parlamentu, a zvolit si tedy nové europoslance. To ale většina britských politiků zatím odmítá, protože stále mají zájem z unie vystoupit.

Další možností je, že si poslanci svůj odpor ke stávající dohodě o brexitu přece jen rozmyslí a nakonec ji na čtvrtý či pátý pokus schválí. V tom případě by Spojené království z unie odešlo 12. dubna na základě dohody, kterou vyjednala Mayová.

Té dnes k prosazení smlouvy nepomohl ani fakt, že v případě úspěchu slíbila odstoupit z funkce. Tím by vyhověla zastáncům co nejradikálnějšího "rozvodu" s EU ve své vlastní konzervativní straně, kteří si přejí její odchod. Právě několik desítek těchto politiků pro smlouvu při dvou minulých hlasování odmítlo zvednout ruce, a tím ji tak potopili. Při dnešním hlasování Mayová velkou část odpůrců získala na svou stranu, ale stále jich nebylo dost.

Mayovou opět nepodpořili ani severoirští nacionalisté ze strany DUP, kteří jinak její konzervativní vládě v parlamentu zajišťují většinu.

Parlament dnes hlasoval pouze o právně závazné smlouvě o podmínkách brexitu. Obsahuje například garanci práv pro Evropany žijící v Británii a Brity, kteří se odstěhovali na kontinent. Řeší taky, kolik by Spojené království mělo v budoucnu doplatit do společného evropského rozpočtu. Jde o zhruba 39 miliard liber, tedy o více než 1,1 bilionu korun.

Dokument obsahuje taky takzvanou irskou pojistku, tedy garanci toho, aby po brexitu nebylo nutné obnovit fyzické hranice mezi Irskem, které zůstává v unii, a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království a z unie odchází. Právě irská pojistka nejvíc vadí Mayové kritikům v konzervativní straně. Opoziční labouristé se s ní už smířili, přesto dnes ale drtivá většina z nich v parlamentu pro smlouvu nezvedla ruku.

Vláda k hlasování nepředložila doprovodnou politickou deklaraci ke smlouvě o vystoupení, která naznačuje, jak by mohly po brexitu vypadat vzájemné vztahy mezi EU a Británií. Tato deklarace není právně závazná.

Momentálně je jejím obsahem slib domluvit se po brexitu na co nejdalekosáhlejší smlouvě o volném obchodu. Část konzervativců a většina labouristů ale chce, aby mělo Spojené království s unií ještě těsnější vztahy. Přejí si, aby země zůstala členem evropské celní unie, a nadále tedy s EU měla společnou obchodní politiku.

Pokud by se na tom britští politici mezi sebou shodli, mohli by takové uspořádání s EU vyjednat po brexitu – vzhledem ke zmiňovanému faktu, že politická deklarace není v nynější podobě právně závazná. Představitelé unie už řekli, že jsou k tomu ochotní.

O tom, jak by měly vztahy Británie s unií v budoucnu vypadat, bude v pondělí parlament hlasovat v sérii nezávazných hlasování. Tuto středu, kdy proběhl první pokus, nezískala většinu ani jedna z možností – tedy ani "divoký" brexit, setrvání v celní unii nebo například opakování referenda.

Brexit bude jednoduchý, hladký a řádný. Výroky politiků od referenda po odklad

Brexit bude jednoduchý, hladký a řádný. Výroky politiků od referenda po odklad