Deník New York Times vyšel ten den s třířádkovým palcovým titulkem, rezervovaným pro nejdůležitější události:

"Sověti vystřelili družici do vesmíru, krouží kolem planety rychlostí 18 000 mil v hodině a čtyřikrát byla zaznamenána nad USA".

Bylo 5. října 1957 a Amerika byla na nohou. Vrcholila studená válka a bylo jasné, že se obě velmoci snaží získat technologický náskok. Málokdo měl ale tušení, že "dobytí" vesmíru je tak blízko. A že se to jako prvním povede Rusům. Prezident Dwight Eisenhower se snažil Američany uklidnit. "Koneckonců se Rusům povedlo pouze to, že dopravili malý míč vysoko do vzduchu," řekl na tiskové konferenci.

Dnes se tomu říká "sputnikový okamžik". Nevíme, jestli sovětské prvenství, které šokovalo USA, opravdu zaskočilo a vyděsilo také americké zpravodajské služby. "Děje se něco, o čem byste měl vědět, pane!" řekli prý prezidentu Eisenhowerovi, když byl start Sputniku oznámen. Byl skutečně překvapený? Někteří historici tvrdí, že Američané dobře věděli, co Rusové připravují, a že se prezidentově administrativě hodilo zděšení veřejnosti k tomu, aby prosadila, co prosadit chtěla. Šéf opozice v Senátu Lyndon B. Johnson − který o tři roky později společně s Johnem F. Kennedym vyhrál volby a po Kennedyho zavraždění se sám stal prezidentem − tehdy prohlásil: "Není moc uklidňující slyšet, že už příští rok vypustíte sami mnohem lepší satelit, možná s ozdobným chromováním a automatickými stěrači. Ale tohle je jeden z momentů, kdy poprvé zjišťuju, že moje země není ve všem před ostatními."

Veřejnost byla částečně rozhořčená, částečně vystrašená. Přitom samotný Sputnik 1 opravdu nebyl žádný zázrak techniky. Vlastně jen vysílačka, jakou si každý mohl koupit v obchodě pro kutily Radio Shack (jak ujišťovali někteří politici), připojená k šedesáti kilogramům baterií. To vše zabaleno do lesklé koule se čtyřmi anténami. Sputnik tři týdny pípal z oběžné dráhy a uváděl v úžas radioamatéry. Pak mu došly baterie a počátkem ledna 1958 shořel v atmosféře. Ale Ameriku změnil. "Po japonském útoku na Pearl Harbour to bylo asi druhé největší veřejné ponížení v historii, kterého se nám dostalo," napsal deník Washington Post.

4 zařízení

byla připojena k síti Arpanet v roce 1969.

26 miliard zařízení

se k Internetu připojovalo v roce 2019.

4,1 miliardy uživatelů

dnes Internet používá.

1,94 miliardy stránek

obsahoval web v prosinci 2018.

Dnes víme, co následovalo. USA se rozhodly utratit nevídané sumy peněz na výzkum a vzdělání. Vznikla agentura NASA, která začala koordinovat národní kosmický program. V první polovině 60. let dostávala skoro pět procent amerického federálního rozpočtu (dnes necelé půlprocento). Tehdy také vznikla ARPA − Agentura pro pokročilé výzkumné projekty. Organizace se zhruba 250 zaměstnanci měla zejména v počátcích významný rozpočet.

Koordinovala řadu projektů a jedním z nich byl i ten, jehož cílem bylo vytvořit první síť propojující velké počítače. Dostala název Arpanet.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.