„Tuto skutečnost si neuvědomují pouze administrativní pracovníci, potřebu dostatečných digitálních dovedností vnímají jako důležitou pro udržení své zaměstnatelnosti i zaměstnanci působící v ryze analogových odvětvích, jako například ve službách, maloobchodě či dokonce v zemědělství,“ komentuje Alžběta Honsová, marketingová manažerka personální agentury Randstad, a dodává, že dokonce celých 80 % Čechů v průzkumu uvedlo, že se v následujícím období chtějí na získávání nových dovedností zaměřit. 37 % respondentů se přitom věnuje vzdělávání po vlastní ose, nikoliv v rámci rozvojového plánu v zaměstnání, jen necelých 9 % tak ovšem činí aktivně a systematicky. 76 % respondentů si myslí, že by jim měl příslušné školení poskytnout jejich zaměstnavatel.

Problematika vzdělávání zaměstnanců se pro firmy do budoucna stane jednou z hlavních oblastí, která je bude v souvislosti s technologickým vývojem zaměstnávat. Již nyní v řadě společností panuje dilema, zda si zaměstnance na nové kompetence vyškolit anebo se poohlédnout po vhodnějších kandidátech. „Vzhledem k situaci na trhu práce a nezaměstnanosti, která stále láme rekordy, je pro ně v každém ohledu výhodnější investice do rozvoje stávajících lidí – a u části českých firem tento trend v letošním roce již pozorujeme,“ říká Alžběta Honsová. Podle časopisu Training Industry se ovšem zcela nelogicky globální výdaje na firemní vzdělávání v posledních dvou letech od dosažení dvojciferného růstu v roce 2015 významně zpomalily. V letech 2016 a 2017 dosáhl růst pouze 1 % a 0, 8 %.

Infografika WM Q4 vzdelavani

„Velkou výzvou při plánování rozvoje znalostí a dovedností zaměstnanců je určení, co přesně budou potřebovat umět.  S určitou přesností to lze určit u stávajících profesí, řada dalších profesí ale do budoucna vznikne nově,“ podotýká Alžběta Honsová. Například ještě před několika lety se dovednosti, jako je těžba kryptoměn nebo komerční pilotování dronů, v pracovních nabídkách prakticky neobjevovaly. S rostoucím množstvím Bitcoinů a dalších kryptoměn se však de facto etablovala zcela nová profese, kterou dnes lze snadno v inzerátech na pracovních portálech objevit. Stejně tak nové profese přinesl rozvoj využití dronů v zemědělství, integrovaném záchranném systému či při kontrole infrastruktury anebo příchod robotické automatizace a umělé inteligence do segmentu podnikových služeb. Dle oborové asociace ABSL zde dnes již firmy poptávají například trenéry chatbotů anebo designéry robotického software. S rozvojem technologií v nově vznikajících i v tradičních odvětvích pak přichází a budou přicházet další a další futuristické pracovní pozice. Manuální a opakovanou rutinní práci naopak již dnes přebírají stroje anebo počítače a do budoucna tomu nebude jinak.

Jak by se tedy měli zaměstnavatelé a zaměstnanci lépe připravit na změny v budoucnu? Firmy mohou začít tím, že se pokusí identifikovat růstové segmenty a predikovat potřebné zdroje i jejich podobu a kompetence. Pracovníci by si naopak měli osvojit koncept průběžného učení a vzdělávání. S tím jak se jednotlivá odvětví rychle transformují, se také dovednosti stávají rychleji irelevantními. Pronikání technologií a automatizace do všech oborů lidské činnosti je reálné a ohrožuje zejména ty, kteří se nechtějí pohnout kupředu. Ti, kteří se přizpůsobí, nejen že přežijí, ale otevřou se před nimi nové zajímavé příležitosti.

 

Související