V Německu přibývá varovných příznaků. Průmyslovým firmám ubývají především exportní zakázky. Přibývá zpráv o plánovaném propouštění. Clemens Fuest, jeden z nejvlivnějších ekonomů v německy mluvících zemích, který byl tento týden hostem pražského Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE­-EI), však soudí, že nástup recese v největší ekonomice Evropské unie letos nehrozí. "Počítáme s výrazným zpomalením tempa růstu, nikoliv s poklesem a příští rok by se tempo mělo opět zrychlit," uvádí Clemens Fuest.

HN: Jak hodnotíte současnou hospodářskou situaci Německa, klíčového partnera Česka?

Německé hospodářství začalo slábnout zhruba před rokem. Situace je nyní taková, že se rozdělilo na dvě části. Exportně orientovaný průmysl je na tom špatně. Naproti tomu druhé části − stavebnictví, službám i maloobchodu, tedy sektorům závislým především na domácím trhu − se daří. Je ale otázka, která z těchto částí bude v nadcházejícím období dominovat. Existuje riziko, že ochabující průmysl bude mít negativní vliv na služby, protože pro něj pracují mnohé firmy v tomto sektoru. Samozřejmě, těžko si představit, že by se průmyslu delší dobu nedařilo, aniž by to netáhlo dolů celé hospodářství.

HN: Nakolik velké je riziko, že se německé hospodářství ocitne v recesi?

Takové riziko existuje, ale v současné době nepovažujeme recesní scénář za pravděpodobný. V naší poslední předpovědi uvádíme, že letošní tempo růstu zvolní na 0,6 procenta, přičemž v příštím roce by se mělo zrychlit. Počítáme tedy s měkkým přistáním. Ale víme rovněž, že hodně bude záviset na politickém vývoji v zahraničí. Hrozí tvrdý brexit, jehož se naše firmy hodně obávají, a stále trvá hrozba obchodní války s USA, konkrétně uvalení 25procentního cla na dovoz evropských aut. Americký trh je pro německé automobilky velice důležitý. Ze sta vyvážených osobních aut na něj míří patnáct. Zavedením cla by to podle našich propočtů bylo méně než polovina − sedm aut ze sta exportovaných.

Clemens Fuest (50)

◼ Jeden z nejvíce citovaných evropských ekonomů stojí v čele mnichovského Ústavu pro hospodářský výzkum (Ifo) od 1. dubna 2016.
◼ Zastává velice liberální názory. Je například přesvědčen, že zvyšování daní není správná cesta k ozdravení veřejných financí.
◼ V letech 2001–2008 přednášel na Kolínské univerzitě, potom působil na Oxfordské univerzitě, kde byl ředitelem Centra pro výzkum podnikových daní. Od roku 2013 do dubna 2016 řídil Centrum pro evropský hospodářský výzkum (ZEW) v Mannheimu.

HN: V Německu přibývá firem, které plánují propouštění, aby ušetřily na nákladech. Hrozí rozsáhlé rušení pracovních míst?

To si nemyslím. S nějakým masovým propouštěním v celém hospodářství nepočítáme. V průmyslu máme některé firmy, které hodlají propouštět. Možná dojde ke ztrátám pracovních míst v souvislosti s ohlášenou fúzí Deutsche Bank a Commerzbank, kterou považujeme za správnou. Celkově platí, že trh práce zůstává silný, firmy stále nabízejí volná pracovní místa, přičemž často mají velké problémy nalézt ty správné zaměstnance. Personální agentury zprostředkovávající práci lákají do Německa pracovníky ze zahraničí, například ze Španělska, Itálie nebo Rumunska. Velká poptávka po lidech je hlavně v logistice a zdravotnictví, kde scházejí zdravotní sestry. Samozřejmě je otázka, jak dlouho tato situace, příznivá pro zaměstnance, potrvá.

HN: Nejrozsáhlejší propouštění dosud ohlásil Volkswagen, který chce snížením nákladů na pracovní sílu vytvořit zdroje na elektromobilitu.

Transformace automobilového průmyslu představuje velikou výzvu. Německo je světovým lídrem ve vývoji a výrobě spalovacích motorů. S jejich výrobou je v našem hospodářství spojeno asi 600 tisíc pracovních míst, tedy zhruba desetina všech míst v průmyslu. Elektromobilita podle mého názoru nepředstavuje problém pro samotné automobilky, ale pro trh práce. Nepopírám, že je velice důležitá, ale spoléhat se pouze na ni nepovažuji za správné. Musíme ale myslet i na ostatní pohony, včetně ekologických naftových motorů a palivových článků.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru