V roce 1998 podepsal majitel truhlářské dílny Jaroslav Procházka potvrzení, že svému dodavateli dluží 314 tisíc korun, a souhlasil s denním penále 1300 korun. Raketově narůstající dluh však splácet nedokázal, zkrachoval a skončil v exekuci. Začal pracovat jako řidič autobusu a původní dluh z nízkého platu postupně splatil. Jeho celková výše ale kvůli penále dodnes vyrostla téměř na 8,4 milionu korun. Ty není řidič z Plzeňska, který jde příští měsíc do důchodu, nikdy schopen ušetřit.

Muž, jehož jméno bylo na jeho přání změněno, se mezitím několikrát obrátil na soudy i ministra spravedlnosti, aby jeho exekuci zastavili. Až po dvaceti letech se poprvé zdá, že má šanci uspět. Okresní soud v Plzni mu nyní vyhověl a označil dosavadní řízení za nespravedlivé.

"Jelikož je exekuce vedena již čtrnáctým rokem, přičemž byla uhrazena jistina, je nutno konstatovat, že výše smluvní pokuty 8 356 878 korun je v současné době výrazně nepřiměřená. S ohledem na věk povinného a jeho výdělečné možnosti je nutno ji v současné výši považovat za likvidační," uvedla ve zdůvodnění rozsudku soudkyně Lenka Šaňková.

Byznys s dluhy

Na vznik velké skupiny lidí v exekucích (v roce 2017 podle Mapy exekucí 863 milionů) měl zásadní vliv vznik exekutorského řádu v roce 2001
za vlády Miloše Zemana.

Ten umožnil vznik soukromých exekutorů a volného trhu mezi nimi.

Rozběh obchodu s dluhy pak zásadně ovlivnilo zvýšení odměn advokátů v roce 2006, po kterém se nejvíce vyplatilo vymáhat bagatelní sumy jako například nezaplacené pokuty za černou jízdu v MHD.

Silný vliv měla i chybějící regulace nebankovních společností, které často půjčovaly s lichvářskými úroky, a zneužívání soukromých rozhodců a rozhodčích doložek.

Lichvářské úroky a penále často účtovali i jednotliví věřitelé v rámci smluv mezi podnikateli.

8,4 milionu korun

dluží Procházka kvůli penále 1300 korun denně z původní sumy 314 tisíc korun.

Další vedení exekuce by podle ní spělo k nesmyslnému navyšování nepřiměřené výše vymáhané částky a nákladů exekuce a dlužník by ji nemohl splatit. "Jelikož je občanské soudní řízení jednou ze záruk spravedlnosti a práva a další vedení exekuce v této věci by exekuční soud shledal nespravedlivým, rozhodl exekuční soud o zastavení této exekuce," píše Šaňková.

Podobný výrok soudu je zatím v české právní praxi výjimečný. Zvláště v případě, kdy exekuce byla vedena v souladu se zákony.

"V rámci naší agendy je to druhý případ, kdy soud zastavuje exekuci kvůli nepřiměřenosti či nespravedlnosti," uvedl právník Petr Němec, zakladatel webu Exekutor má smůlu, který Procházku zastupoval. Ten před soudem argumentoval i výrokem Ústavního soudu, který umožňuje exekuci zastavit v případě, pokud by její vedení znamenalo popření základních principů právního státu.

Procházka navíc celých dvacet let tvrdí, že smlouvu o dluhu podepsal pod nátlakem. "Vyhrožovali mi ukrajinskými vymahači. Měl jsem tehdy jít na policii a oznámit vydírání," říká muž, který vydělává měsíčně kolem 17 tisíc korun a dosud běžící exekuce mu odečítá zhruba dva tisíce korun měsíčně.

Pomalu už se smířil s tím, že bude celý život, i z nadcházejícího důchodu, dluh splácet. Úspěch po dvaceti letech ho nadchnul. Pokud by rozsudek nabyl právní moci, splatil by exekutorce posledních 581 korun. "Je to skvělé, ale nechci předbíhat, můj věřitel se ještě může odvolat," řekl HN muž, který se ženou, také již důchodkyní, žije skromně a vystačí i díky tomu, že bydlí v rodinném domě u své dcery. "Je mi to neuvěřitelně líto, nikdy jsem nikomu nic nedlužil. Hlavně kvůli dětem. Stále se mi nechce věřit, že je u nás možné udělat z dluhu 314 tisíc skoro osm milionů. A že to potkalo zrovna mě," říká.

Advokátka věřitele Jana Krupičková na dotaz, zda se její klient v případu odvolá, nereagovala.

Související
Související