Udělala jsem obrovskou chybu, říká reportérům čtyřiadvacetiletá Belgičanka Cassandra Bodartová. S dlouhými blond vlasy je nepřehlédnutelná v táboře, který syrští Kurdové zřídili pro zadržené ženy a děti bojovníků Islámského státu. Bodartová odešla k džihádistům se svým o šestadvacet let starším manželem. Ten montoval bomby do automobilů, ve kterých se odpalovali sebevražední útočníci. Zpočátku byla nadšená a na Facebooku zveřejnila video, kde hrozila své rodné zemi. "Těšte se, Belgie a další země nevěřících!" Dnes lituje a chce se vrátit domů, tamní úřady ji ovšem zpět nechtějí.

V neděli se jedna historická kapitola s názvem Islámský stát uzavřela. Syrští Kurdové dobyli poslední vesnici Baghúz, kde džihádisté bránili poslední domy a doslova v posledních hodinách se u toho ještě nechali natočit kameramanem. Jako vzkaz příštím generacím džihádistů. Jak se heroicky bránili do poslední chvíle a jejich nástupci si z toho mají vzít příklad.

Podobných příběhů jsou desetitisíce. Islámský stát se svojí propagandou oslovil v Evropě nejen některé zradikalizované rodilé muslimy, ale také Evropany, kteří k islámu konvertovali v dospělosti a nechali se zlákat vidinou budování něčeho nového, lepšího, morálně vyššího, jako je chalífát.

Často šlo o lidi, kteří z nějakého důvodu v životě neuspěli a toužili udělat tlustou čáru například za kriminální minulostí, drogovou či alkoholovou závislostí nebo nějakým osobním selháním. Touto čárou se pro ně stal džihád a Islámský stát, kde dostali šanci na nový život, ve kterém "něco" znamenají a něco dokážou.

Islámský stát zmizel z mapy, hrozbou pro svět ale zůstává. Proč je předčasné slavit porážku samozvaného chalífátu?

Tito konvertité přitom patřili k největším hrdlořezům, nejvíce nenávidějícím Západ. Jako by opravdu platilo staré rčení "poturčenec horší Turka". Čtenáři tureckého původu snad prominou, že staré rčení, patřící do jiné doby, na tomto místě připomínám. Pro mě pozoruhodným a symbolickým zůstává.

Jak nalákat bojovníky

Portugalec žijící ve Francii Michael dos Santos. Bývalí přátelé jej popisovali jako věřícího katolíka, který nosil velký kříž na řetízku na krku. Jednoho dne zanechal rodičům dopis, ve kterém jim oznámil, že konvertoval k islámu a odchází bojovat za Islámský stát. Rodina o něm dlouho nevěděla, dokud ho portugalské úřady neidentifikovaly jako muže, který se účastnil brutálního mučení a stínání hlav zajatcům na videozáznamech.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru