Když všechno půjde dobře, tak se německé výdaje na obranu po krátkém výkyvu směrem nahoru k 1,37 procenta HDP vrátí v roce 2023 na úroveň z roku 2018, tedy 1,25 procenta.

Takto ironicky by se dal shrnout rozpočtový výhled ministra financí Olafa Scholze na příští čtyři roky, s nímž tento týden seznamuje kolegy ve vládě. Německo si dalo cíl, že se v roce 2024 dostane na 1,5 procenta HDP na obranu, když už nesplní slib dvou procent, daný všemi členy NATO v roce 2014.

Návrh kritizuje koaliční CDU. Do Němců se pustil s vervou sobě vlastní americký velvyslanec v Berlíně Richard Grenell. A není od věci ocitovat ani bývalého generálního tajemníka NATO George Robertsona, který minulý týden v rozhovoru pro HN řekl, že nejenže Němci nevydávají dost peněz, ale to, co vydají, ani neutrácejí rozumně − a hovořil o široce propírané neprovozuschopnosti německých letadel, lodí a ponorek.

Dvě procenta na obranu jsou od summitu aliance ve Walesu v roce 2014 zaklínadlem, k němuž se upínají všichni, kdo hovoří o schopnosti aliance ubránit v budoucnu své spojence hlavně proti ruské hrozbě. S nástupem Donalda Trumpa si Američané, dlouhodobě Evropany kritizující za nízké obranné výdaje, přestali brát servítky. Evropané musí převzít zodpovědnost za své bezpečí. A Němci jako největší evropský člen NATO a nejsilnější evropská ekonomika by měli jít příkladem.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Bojí se ostatní evropské země silného Německa?
  • Co v politice NATO změnil D. Trump?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se