Před dvěma roky ještě Dennis Ole Christensen žil svůj ruský sen. Dánský vyučený tesař a stavitel žil v Rusku od roku 1999, našel si tu i manželku Irinu. Tchyně si ho nemohla vynachválit. Nepije, nekouří, ženu nemlátí. Jenže od května předloňského roku je za mřížemi a nedávno dostal šest let vězení za účast v činnosti extremistické organizace.

Christensen totiž patří ke svědkům Jehovovým, organizaci dobře známé i v Česku. Ruský nejvyšší soud ji před dvěma roky označil za extremistickou, podobně jako třeba Islámský stát. Metody jejího potlačování se od způsobů používaných v boji se sebevražednými atentátníky příliš neliší. Vydírání, mučení, používání paralyzéru, vymlacování přiznání.

Pronásledování svědků Jehovových je přitom kontroverzní i v Rusku. Prezident Vladimir Putin několikrát, pravda poněkud vágně, prohlásil, že to je přehnané. Současně to ale zcela zapadá do návratu vlivu tajných služeb do ruského veřejného života i s jejich mýty a předsudky. Jak upozorňuje moskevský politický analytik Valerij Solověj, současné Rusko je patrně jednou z nemnoha zemí světa, jejíž nejužší elita je složena téměř výhradně z lidí vzešlých z prostředí tajných služeb.

"Obviněný je plně integrovaný do ruské společnosti. Mezi sousedy je velmi oblíben, protože i když Christensen sám vlastní děti nemá, postavil dětské hřiště ve dvoře svého domu na ulici Priborostroitělnaja ve městě Orel," bránil dánského jehovistu advokát na soudu.

Otázka ovšem je, zda mu tím spíše neublížil. Podle řady pozorovatelů totiž nebyla náhoda, že k dlouholetému nepodmíněnému trestu odnětí svobody byl odsouzen právě cizí občan. To odpovídá klišé z řady špionských filmů sovětské éry, kdy západní agenti pronikají do společnosti pod zástěrkou náboženství a jejich skutečným cílem je získávat obranná tajemství SSSR.

Když nyní vyšetřovatel zjistil, že Christensen nejdříve žil v Murmansku, sídle ruské Severní flotily, muselo mu být vše hned jasné. A přestěhování do jižněji položeného Orlu, stejně jako výstavba dětského hřiště − aniž by přitom měl vlastní děti −, jen potvrzuje, že se snažil získat důvěru sousedů. Tu potřeboval pro plnění úkolů západních tajných služeb. Tak by to alespoň napsal scenárista sovětského filmu. Integrace do ruské společnosti proto byla pro vyšetřovatele paradoxně přitěžující okolností.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • V článku se dále dočtete:
  • Kdy ruská veřejnost začala tajným agentům tolerovat počínání za hranicí zákona.
  • Příběh jehovisty Boronose, který se odvolával na ústavu.
  • Pomohlo obviněným prohlášení prezidenta Putina na zasedání komise pro lidská práva?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se