Když Andrea Vyskočilová dostudovala univerzitu, nastoupila do jedné pražské středně velké firmy. Nadšení z prvního zaměstnání jí vydrželo dlouho. Hned na začátku si vytyčila, že striktně oddělí osobní život od pracovního. Na jednu věc si ovšem pozor nedala. Problém přišel ve chvíli, kdy zjistila, že na osobním instagramovém účtu ji začal sledovat její přímý nadřízený. Nadšená z toho nebyla, nicméně žádná opatření jako uzamčení profilu nepodnikla ani na něm nebyla méně aktivní. Její případ ukazuje, jak se sociální sítě mohou stát jednoduchým prostředkem zasahování zaměstnavatele do osobního života lidí ve firmě.

Andrea začala od šéfa slýchat výtky ke svým příspěvkům na Instagramu. "Neodpustil si třeba poznámku, že místo práce do večera si radši užívám večer ve vinárně. Jindy mi zase vyčetl, že jsem vyjádřila názor na politickou situaci, který byl v rozporu s tím jeho. Došlo mi, že to, o co jsem se na Instagramu dělila, se může stát silnou zbraní, kterou v práci klidně použijí proti mně," vypráví Andrea.

Právníci se shodují, že proti názorům propagovaným zaměstnanci na osobních účtech může zaměstnavatel zasáhnout jen podle jistých pravidel. "Výroky může omezit, případně sankcionovat v situaci, kdy jsou nedovoleným způsobem proti někomu namířeny nebo škodí jeho podnikání. Jedná se například o zprávy poškozující dobré jméno zaměstnavatele," vysvětluje partnerka advokátní kanceláře Squire Patton Boggs Hana Gawlasová. "Obvykle ale doporučujeme ponechat svobodu slova a zejména v politických názorech zaměstnance neomezovat," dodává.

V případě Andrey, která si podle svých slov pouze "povzdechla nad politickým děním bez jediného ostrého slova", tedy nadřízený vstoupil do jejího soukromí zcela bezdůvodně. Vedle politických názorů by mělo zcela nedotčené zůstat také pracovníkovo náboženské vyznání či sexuální orientace.

Partnerské vztahy v práci nejsou vždy vítané

Omezení soukromého života zaměstnance se mohou lišit podle práce, kterou vykonává. Do hry vstupují různá profesní etická pravidla či interní směrnice pro správné chování na pracovišti. Ani u nich nemusí být vše jednoznačné. "Je nejprve potřeba zkoumat, zda pravidla v nich obsažená jsou v souladu s platným právním řádem. Vnitřní předpisy nemohou ukládat zaměstnanci povinnosti v pracovněprávních vztazích nad rámec zákona," vysvětluje Lucie Kalašová, advokátka spolupracující s bpv Braun Partners.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 50 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.