Před dvěma lety se měl případ zkrachovalého tureckého projektu na výstavbu tepelné elektrárny Adularya řešit na nejvyšší úrovni. Byla naplánována setkání českých a tureckých ministrů. K těm ale nedošlo. Plánům udělala konec sněmovna, která poprvé uznala masakr Arménů v osmanské říši z let 1915 až 1918 za genocidu. I po sto letech jsou Turci na taková prohlášení citliví a z jednání se stáhli. Nyní se zdá, že by se mohly vztahy obou zemí zlepšit.

Od jara 2017 měly české delegace problém se k tureckým politikům vůbec dostat. Jednání o projektu, ve kterém český stát utopil téměř dvanáct miliard korun, se přesunula na nižší úroveň, což ovšem v Turecku mnohdy nestačilo.

Zlomilo se to až loni na podzim, kdy se premiér Andrej Babiš (ANO) setkal s tureckým vicepremiérem Fuatem Oktayem. A jednání na diplomatické úrovni by mělo pokračovat i letos − český premiér má naplánovanou schůzku s tureckým prezidentem Recepem Erdoganem. "Termín návštěvy prozatím nebyl stanoven. Premiér již avizoval, že by chtěl řešit problémový projekt Adularya," potvrdila plánovanou cestu mluvčí vlády Jana Adamcová.

Podle informací HN se s cestou počítá na konci dubna nebo v květnu. Původně byl v jednání březen, cestu ale odsunula Babišova návštěva USA, kde se premiér setkal s prezidentem Donaldem Trumpem.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části se dozvíte jaký je hlavní cíl Babišovy cesty do Turecka, proč je Adularya neprodejná a jak s jejími problémy souvisí nepovedený puč proti Erdoganovi.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se