Ochota, s jakou ministři za největší vládní stranu ANO jeden po druhém ministryni financí Aleně Schillerové slibují, že dokážou "najít" úspory v provozních výdajích svých resortů, je obdivuhodná. Zvlášť když si vzpomeneme na to, jaké zděšení mezi nimi na začátku února zavládlo, když je "strážkyně kasy" zaúkolovala, aby na příští rok přišli s "racionalizací výdajů". Dnes všichni (podle slov ministryně "konstruktivně") slibují, že v provozních výdajích hodně ušetří. Buďme optimističtí a věřme, že se to podaří. Miliardy létají zleva zprava. Můžeme se tak těšit, že na spravedlnosti se ušetří miliarda, ministerstvo pro místní rozvoj příští rok seškrtá 10 procent plánovaných provozních výdajů a hned bude v rozpočtu o 400 až 500 milionů korun víc ještě před tím, než se úředníci sestěhují do vládní čtvrti, čímž výdaje také poklesnou. Že stejnou hubnoucí kúrou projde ministerstvo dopravy, civilní části resortu obrany, škrtnout osm až 10 procent najednou chce i ministr zdravotnictví... Co se děje? Stala se z dosud rozdavačného ANO strana ochotná stát opravdu zmenšit?

Odpověď je skryta v první řadě v tom, z čeho se vlastně škrtá. Pokud v běžném životě řekneme, že příští rok chceme méně utrácet, myslíme tím, že si něco odepřeme. Že opravdu vydáme méně, což se náležitě pozitivně odrazí na vývoji konta. Stát i v éře strany, která by ho chtěla řídit jako firmu, uvažuje jinak.

 

Má narýsovaný svůj rozpočtový plán a ten počítá rok co rok s nárůstem výdajů. Střednědobý výhled ministerstva financí vydaný na začátku ledna − tedy ještě před zhoršením ekonomických předpovědí − počítá na další roky s výdaji rostoucími tempem o něco převyšujícím čtyři procenta. To samo o sobě není zas tolik, uvážíme-li, že inflace vždy z hodnoty peněz něco ukousne a že růst ekonomiky by stále měl být spolehlivě nad dvěma procenty. Jenže v této úvaze chybí letošek. A během něj výdaje státu vzrostou rekordně, o více než devět procent. Kdyby se tedy výdaje na příští rok z předpokládané výše opravdu osekaly o desetinu, pořád by byly vyšší, než byly v nedávno skončeném roce.

Úspory se navíc týkají jen úzké podmnožiny výdajů. Všichni mluví o provozních výdajích. Co to je? Nájmy (s těmi v krátkém horizontu hnout nejde), služby (i ty jsou často nasmlouvané dopředu), materiál, energie, pohonné hmoty... Nic z toho nezlevňuje, úřady tedy budou spotřebovávat méně. Zvládnou to, nebo spíš půjde o hru s čísly doprovázenou demonstrativními kroky? A opravdu odejde část úředníků, nebo se jako obvykle škrtnou místa, která nyní stejně nejsou obsazena?

V seznamu provozních výdajů najdeme i studenou vodu, s váhou zhruba jednoho procenta. Pěkným gestem by tak mohlo být zakázat zaměstnancům zalévat kytky. Nebyla by to novinka, polostátní ČEZ to v některých provozovnách v době "šetření" opravdu udělal.