Existuje pár životních moudrostí, ke kterým člověk dospěje s věkem. Mezi ně patří třeba to, že žádný oběd není zadarmo a že do nebe neroste vůbec nic. Paradoxně jde o poznatek, jenž zřejmě unikl politikům, kteří se v rozpočtu neustále snaží o něco, co by nejlíp odpovídalo popisu obědy zdarma pro všechny, jež zaplatí růst ekonomiky.

Že to nefunguje, zjistila na sklonku minulého roku ministryně financí Alena Schillerová. Bohužel pro ni se musí řídit nařízením svého šéfa Andreje Babiše, který když slyší o zvyšování jakýchkoliv daní, tak vlastně neslyší. A neustále slibuje, že se dá všechno zařídit pomocí úspor, kterých si nikdo nevšimne. Rozpočet prvních dvou měsíců ale ukázal, že pokud chce Česko i nadále nabízet všechny služby − nové i staré, valorizovat důchody a přidávat veřejným zaměstnancům, musí na to mít. Takže se bez zvýšení příjmů neobejde.

Zatím se zdá, že nejprůchodnější bude zavedení digitální daně. Ta sice podle odhadů vynese jen zhruba miliardu, jenže nebude bolet nikoho ve vládě a veřejnost zdanění "zlých korporací" jenom přivítá. Pak ovšem nastává velké prázdno, jež by podle mínění ČSSD měla zaplnit bankovní daň. Sám o sobě nápad zdanit speciálně banky není nový, a to nejen v minulosti ČSSD, ale ani v Evropě. Přistoupilo k němu Německo či Rakousko, které z daňových experimentů nikdo nepodezírá. Obě země vysvětlily zavedení této daně tak, že v době finanční krize bankám pomohly a daň je pouze jednou z forem, jak státní pomoc vrátit. Nutno ale podotknout, že Česko se nyní v žádné krizi nenachází.

Extrémně důležité ale je, jak k tomu země přistoupí. Když na přelomu letošního roku bankovní daň zavedlo poněkud překvapivě Rumunsko, dostalo se mu kritiky nejen od tamějších bank, ale také od Evropské centrální banky. Ta Rumunsku vyčetla nejen to, že s ní daň nikdo nekonzultoval, ale i to, že si země neudělala analýzu dopadů daně na stabilitu bankovního sektoru. Důvodem pro zavedení bankovní daně v Rumunsku, již tamní ministr financí nazval "daní za chamtivost", byl právě rozpočtový deficit. S ohledem na kritiku posléze rumunský poradce vlády upřesnil, že cílem jejího zavedení bylo snížení úroků, za které si domácnosti půjčují. Tomuto podivuhodnému vysvětlení ovšem nevěří nikdo.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jak moc potřebuje rozpočet zvýšení daní a zaplatí nová korporátní daň všechno, co Babišova vláda slibuje?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru