Existuje pár životních moudrostí, ke kterým člověk dospěje s věkem. Mezi ně patří třeba to, že žádný oběd není zadarmo a že do nebe neroste vůbec nic. Paradoxně jde o poznatek, jenž zřejmě unikl politikům, kteří se v rozpočtu neustále snaží o něco, co by nejlíp odpovídalo popisu obědy zdarma pro všechny, jež zaplatí růst ekonomiky.

Že to nefunguje, zjistila na sklonku minulého roku ministryně financí Alena Schillerová. Bohužel pro ni se musí řídit nařízením svého šéfa Andreje Babiše, který když slyší o zvyšování jakýchkoliv daní, tak vlastně neslyší. A neustále slibuje, že se dá všechno zařídit pomocí úspor, kterých si nikdo nevšimne. Rozpočet prvních dvou měsíců ale ukázal, že pokud chce Česko i nadále nabízet všechny služby − nové i staré, valorizovat důchody a přidávat veřejným zaměstnancům, musí na to mít. Takže se bez zvýšení příjmů neobejde.

Zatím se zdá, že nejprůchodnější bude zavedení digitální daně. Ta sice podle odhadů vynese jen zhruba miliardu, jenže nebude bolet nikoho ve vládě a veřejnost zdanění "zlých korporací" jenom přivítá. Pak ovšem nastává velké prázdno, jež by podle mínění ČSSD měla zaplnit bankovní daň. Sám o sobě nápad zdanit speciálně banky není nový, a to nejen v minulosti ČSSD, ale ani v Evropě. Přistoupilo k němu Německo či Rakousko, které z daňových experimentů nikdo nepodezírá. Obě země vysvětlily zavedení této daně tak, že v době finanční krize bankám pomohly a daň je pouze jednou z forem, jak státní pomoc vrátit. Nutno ale podotknout, že Česko se nyní v žádné krizi nenachází.

Extrémně důležité ale je, jak k tomu země přistoupí. Když na přelomu letošního roku bankovní daň zavedlo poněkud překvapivě Rumunsko, dostalo se mu kritiky nejen od tamějších bank, ale také od Evropské centrální banky. Ta Rumunsku vyčetla nejen to, že s ní daň nikdo nekonzultoval, ale i to, že si země neudělala analýzu dopadů daně na stabilitu bankovního sektoru. Důvodem pro zavedení bankovní daně v Rumunsku, již tamní ministr financí nazval "daní za chamtivost", byl právě rozpočtový deficit. S ohledem na kritiku posléze rumunský poradce vlády upřesnil, že cílem jejího zavedení bylo snížení úroků, za které si domácnosti půjčují. Tomuto podivuhodnému vysvětlení ovšem nevěří nikdo.

Zbývá vám ještě 30 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak moc potřebuje rozpočet zvýšení daní a zaplatí nová korporátní daň všechno, co Babišova vláda slibuje?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se