Láska k vínu a whisky ho neživí. Na podzim minulého roku Martin Kovář, který je ředitelem v poradenské firmě Fincentrum, spolu se svým kolegou Martinem Nejedlým založil investiční fond Wine Management.

Vznikla tak první konkurence Wine Investment Partners, do té doby jedinému fondu v Česku, přes který se dalo investovat do vína. V současné době je v novém fondu přibližně 101 milionů korun a za své krátké působení dosáhl díky příznivému vývoji na trhu s víny výnosu 5,6 %.

Kovář s nadsázkou tvrdí, že zatímco pan prezident je prezidentem dolních deseti milionů, on se stará o těch zbylých 600 tisíc. Víno a whisky podle něj nemají konkurovat klasickým investicím, ale mají být jejich doplňkem. Někdo si koupí zlato, on raději víno. Domnívá se, že je důležité mít k alternativním investicím vztah, a dodává, že s akcií nebo dluhopisem se přece nepomazlí. Díky fondu se může také více vzdělávat v historii vína a whisky a zároveň se potkávat se zajímavými lidmi s podobným koníčkem.

Martin Kovář (37)

Od roku 2006 je zemským ředitelem ve společnosti Fincentrum. V současnosti vede divizi, která se zaměřuje na nejmovitější klientelu, a je spoluzakladatelem fondu Wine Management.

HN: Co vás vedlo k založení investičního fondu?

Česká ekonomika je nejbohatší v historii a postupně se přibližuje evropskému průměru. Majetek domácností roste, a lidé si tak mohou dovolit zařadit do portfolia i alternativní investice. Jedná se o investice od veteránů přes čínský porcelán, známky, hodinky, starožitnosti a obrazy až po víno a whisky. Minimální investice do fondu kvalifikovaných investorů je ze zákona jeden milion korun. Vznik našeho fondu je vlastně znamení, že jsme dohnali historické zpoždění a že se nám ekonomicky daří.

HN: Kdo je typickým investorem do vína a whisky?

Tyto investice jsou především pro anonymní korunové milionáře. Typicky se jedná o doplňkových deset až patnáct procent portfolia. Ideální je mít alespoň sedm, nejlépe deset milionů finančního majetku. Když se podíváte na strukturu majetku českých domácností, máme u nás několik stovek miliardářů, pak zhruba třicet tisíc dolarových milionářů a zhruba 300 tisíc lidí, kteří mají finanční majetek v řádu dolních milionů. Okruh lidí, kteří mají investiční majetek deset milionů a více a mohou si dovolit investovat do alternativ, čítá mezi padesáti a sto tisíci.

Londýnská burza Liv-ex

Na londýnské burze investičních vín Liv-ex se střetává poptávka a nabídka po investičních vínech. Jejím klíčovým indexem je Liv-ex Fine Wine 100. Svým způsobem jde o obdobu akciových indexů, např. S&P 500.
◼ Aktuálně má burza více než 400 členů z 41 zemí světa.

Lidé s větším majetkem mají často větší životní a pracovní zkušenosti. Náš klient není třicátník, ale spíše padesátník. Často jsou to manažeři nebo majitelé firem, profesní skupiny právníků, lékařů, architektů atd. Jsou to lidé, kteří mají rádi víno a cestují za ním. Zároveň už mají portfolio nemovitostí, akcií, dluhopisů a tohle jim dává jako alternativa smysl. Někdo si koupí zlato, někdo si koupí víno nebo whisky. Většinou už chtějí investovat do něčeho, k čemu mají vztah, protože s akcií nebo dluhopisem se nepomazlí. Obecně Češi, Němci i Rakušané jsou velmi konzervativní investoři. Chtějí reálné aktivum, které moc nekolísá, ale zároveň i něco vynáší.

HN: Můžete popsat největší rizika těchto alternativních investic?

Buď si koupíte fyzický předmět − třeba obraz, víno, známku −, nebo investujete nepřímo přes fond kvalifikovaných investorů. Když máte investici fyzicky doma, například víno, tak si vybudujete sklep, pořídíte si klimatizaci, řádně ho skladujete a dělá vám radost. Největší riziko v tomto případě je, že ho prostě vypijete. Budete mít těžký nebo výjimečný den, otevřete si něco drahého a poškodíte si sbírku.

Druhá varianta je vložit peníze do fondu, kde na to dohlíží profesionálové, kteří sledují trendy a mají kontakty. Vědí, kdy a kde nakoupit a kdy a kde prodat. Na začátku je potřeba dát alespoň milion korun do fondu a pak se dvakrát ročně setkáváte s akcionáři, protože jste rázem spoluvlastníkem a vzděláváte se v dané oblasti.

Zhodnocení vína

Víno se stejně jako jiná aktiva při některých událostech výrazněji zhodnocuje.
◼ Úmrtí vinaře, který nemá následovníky, dokáže vyhnat cenu vína výrazně nahoru.
◼ Komentář významného kritika má na cenu také vliv.
◼Přírodní katastrofy mají vliv na snižování nabídky a opět vedou k růstu cen.
◼ U vín může dojít ale také k poklesu ceny, například vlivem momentálního trendu na trhu.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru