Nic není dohodnuto, dokud není všechno dohodnuto, shrnuje dosavadní rozhovory mezi americkou delegací a Tálibánem o míru v Afghánistánu zvláštní vyslanec USA Zalmay Khalilzad. Plukovník David Butler, mluvčí amerických vojenských sil v Afghánistánu, zároveň prohlásil: "Dokud Tálibán chce bojovat, budeme bojovat."

Válka v Afghánistánu za přítomnosti více než 22 tisíc vojáků ze zemí Severoatlantické aliance (NATO) pokračuje. Ve středu 6. března provedl tálibánský extremista sebevražedný útok, při kterém zahynulo šestnáct zaměstnanců stavební firmy, nikoliv vojáků nebo policistů. Souběžně Spojené státy s Tálibánem vyjednávají v Kataru o mírové dohodě, která by umožnila americkým i ostatním vojákům − samozřejmě včetně českých − Afghánistán opustit.

Válka přes dvě generace

Americký prezident Donald Trump chce vojáky stáhnout, jak slíbil v předvolební kampani. Podle svých slov nechce vést "nekonečnou válku". Trvá už osmnáct let. Začala v roce 2001 po atentátech al-Káidy na New York a Washington 11. září. Jak nedávno poznamenal americký časopis Foreign Affairs, do války dnes rukují lidé, kteří už tyto útoky nepamatují a velitelé jim musí vysvětlovat, proč vlastně do Afghánistánu jdou.

Vojáci v misi

Po ukončení mise ISAF, během níž vojáci NATO v Afghánistánu zajistili hlavní město Kábul proti džihádistům z Tálibánu, jsou na místě jednotky v misi Resolute Support. Jde o více než 13 tisíc vojáků aliance a jejích spojenců. Věnují se výcviku afghánských jednotek, poradenství a podpoře. Mise začala 1. ledna 2015.

USA: přes 14 000
Německo: 1300
Velká Británie: 1100
Itálie: 895
Gruzie: 870
Rumunsko: 733
Turecko: 593
Česká republika: 357
Polsko: 303
Austrálie: 300
Mongolsko: 233
Portugalsko: 193
Nizozemsko: 160
Dánsko: 155

Všechny české vlády měly v nasazení českých vojáků v rámci operace Resolute Support jasno. Bojujeme proti teroristům v Afghánistánu, abychom proti nim nemuseli později bojovat v Evropě. Tyto teroristy představoval především Tálibán, který připravil o život v Afghánistánu přes 3500 spojeneckých vojáků − mezi nimi i 14 českých.

Rozhovory v Kataru jsou velkým obratem. Tálibán už není jen nepřítel, kterého je nutné zničit. Je to teď i partner, bez kterého se mír neobejde. Klíčem k ukončení války je dohoda, která učiní z Tálibánu legální hnutí a politickou sílu.

Na konci února se Khalilzad setkal v Kataru s mimořádně vlivným tálibáncem, jedním ze zakladatelů hnutí Abdulem Gháním Baradárem, kterého krátce předtím propustil Pákistán z vězení. Oba muži se sešli na společném obědě. Baradár se setkal tváří v tvář také s velitelem NATO v Afghánistánu, americkým generálem Austinem Millerem.

Podle amerických diplomatických zdrojů citovaných agenturou Reuters je naděje na mírovou dohodu opravdu mimořádná a největší od roku 2001. Důvodů je víc. Tálibán souhlasí s podmínkou, že Afghánistán se už nesmí znovu stát základnou mezinárodních teroristických skupin, jakou byla v minulosti al-Káida. Vzdá se také snahy dobýt celou zemi vojensky.

V budoucnosti by měl jednat o rozdělení moci, případně podílu na moci se současnou afghánskou vládou. Za to požaduje, aby všichni zahraniční vojáci odešli.

Tady ale začíná problém. Zatímco Američané chtějí příměří a dohodu ještě před svým odchodem − tedy i odchodem všech spojenců z NATO −, Tálibán žádá opačné pořadí. Nejprve odchod vojáků, pak mír.

Jistý optimismus do uzavření dohody dává Pákistán. Tato země v minulosti Tálibán podporovala a i po roce 2001 některým jeho bojovníkům poskytovala útočiště. Teď ale Islámábád tvrdě tlačí hnutí k tomu, aby akceptovalo americké nabídky a složilo zbraně.

S Američany mluvit musíme

Americký prezident Donald Trump není Pákistánu příliš přátelský nakloněn. Přitom je země dlouhodobým spojencem Spojených států − už od dob studené války − a potřebuje ekonomickou i vojenskou spolupráci s USA. To, že v Kataru vůbec jednání probíhají, je tak i výsledkem pákistánského tlaku na Tálibán.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.