Velká Británie zažívá rozkol, jaký nepoznala po dlouhá desetiletí. Celá země se pře o to, jak zajistit co možná nejméně bolestivý odchod země z Evropské unie. Tichým pozorovatelem brexitového šílenství je i jeden z významných českých byznysmenů, někdejší mocný šéf firmy ČEZ Martin Roman. Teď v roli studenta. Už v letech 2014 a 2015 studoval na University College London program zaměřený na efektivní vzdělávání. Loni v září se po třech letech do Anglie vrátil. Na elitní univerzitě v Cambridgi byl Roman pro změnu přijat k dvouletému magisterskému studiu zaměřenému na investice do nemovitostí. Jak říká v rozhovoru, který se uskutečnil přes Skype, tématu brexitu se nyní nikde v monarchii nelze vyhnout.

HN: Našel jste po třech letech jinou Velkou Británii, než jaká byla během vašeho prvního studia?

Našel jsem ji trochu jinou, ale ne zásadně jinou. Pro mě je to pořád země s obrovským demokratickým základem, s mnohasetletou ústavní tradicí. Úcta k demokracii je ve společnosti hluboce zakořeněna a myslím si, že brexit to nedokáže úplně posunout. Sleduji ovšem, že vystoupení z Evropské unie je téma, které ve všech společenských diskusích zcela převládá. A také téma, které společnost rozděluje jako žádné jiné.

HN: Jak moc to poznamenává chod univerzity?

Studijní skupina, do níž patřím, je hodně internacionální. Je nás devatenáct s věkovým průměrem 28 let, z toho polovina Britů, ta druhá hlavně z Asie. Ve škole se o brexitu tolik nebavíme, ale mimo studium se tomu nelze vyhnout.

Martin Roman (49)

◼ Pochází z Havířova. Vystudoval Právnickou fakultu UK, následovala roční studia na univerzitě ve švýcarském St. Gallenu a v německém Heidelbergu.
◼ Jako topmanažer působil ve firmách Wolf, Janka Radotín a Škoda Holding. Od roku 2004 do roku 2011 šéfoval skupině ČEZ.
◼ Nyní investuje do komerčních nemovitostí a rezidenčního developmentu. Prostřednictvím skupiny Touzimsky Kapital je jedním z akcionářů v prodejci letenek Kiwi.com. Je předsedou správní rady škol PORG a také zakladatelem a donátorem projektu Čtení pomáhá.

Mimochodem, ve svém okolí jsem ještě neviděl, že by se dva Britové o brexitu vysloveně hádali. Oni jsou k sobě extrémně slušní, alespoň ti vzdělaní. Já je slyšel vést nekonečné debaty, co se teď stane, co udělá Theresa Mayová, co Jeremy Corbyn, ale hádky vnímají jako trochu nepatřičné. Nemusíte se ani nikoho přímo ptát, zda podporuje, či nepodporuje brexit, už z jejich názorů velmi brzy poznáte, kdo jaký zaujímá postoj. Řekl bych, že u mých britských spolužáků je to tak půl na půl.

HN: A co profesorský sbor?

Tam je to jednoznačné. Všichni učitelé na naší univerzitě jsou proti brexitu. Je to dáno tím, že mezi nimi zcela jednoznačně převažuje levicová orientace, určitě více, než jaká je situace mezi učiteli v Česku. Jsou levicoví a hodně proevropsky orientovaní, také otevření vůči migraci.


HN: Vy se pohybujete i v britském investorském prostředí. Tam vládnou jiné poměry?

V investorském prostředí vidím hlavně věkové rozdělení. Starší lidé, kteří zažili válku − nebo spíše jejich rodiče zažili válku −, mají v sobě takovou tu národní hrdost. Říkají, heleďte, Británie dvakrát ve válce zachránila Evropu, dokázala úspěšně čelit daleko těžším zkouškám, nějaký brexit zvládne levou zadní. Mladší lidé jsou spíše pro setrvání v EU. Pro mě je také velmi zajímavé, jak jsou rozdělena média. Já čtu pravidelně Daily Telegraph a Guardian. První je jednoznačně pro brexit, druhý jednoznačně proti. Ve škole nás učí, že i když má druhý člověk nějaký jiný názor, měli bychom vždycky zkusit najít i argument v jeho prospěch. V těch novinách ale vidím, že se o to už ani nikdo nesnaží.

HN: Lze onu vyhrocenou atmosféru Čechům k něčemu připodobnit? Co třeba dělení Československa?

Mně bylo 24 let, když se rozdělila federace, a já si fakt nevzpomínám, že by tomu předcházely podobné vášnivé debaty nebo že by společnost byla rozdělena téměř půl na půl. Možná se to ale trochu blíží tomu, jak českou společnost dokážou rozdělit prezidentské volby.

HN: Jak se s touto zkušeností díváte na referendum? Má opodstatnění při řešení politických sporů?

Roli referenda v tomto směru vnímám negativně. Brexit je přesně tím varováním, jak lze referendum snadno zneužít. Když vidíte britské autobusy polepené slogany o tom, že 350 milionů liber týdně, které platíme byrokratům v Bruselu, dáme našim sestřičkám, tak s tím je asi těžké se neztotožnit. Běžný Brit ale prostě nemůže mít nějaký komplexnější nadhled, nemůže si dělat nezávislé analýzy o dopadech brexitu. To mají dělat profesionální politici. Lidé by měli v referendech rozhodovat o tom, čemu bezpochyby rozumí − zda má jejich město utratit peníze za fotbalový stadion, nebo za divadlo. Rozhodovat v referendu o mezinárodních smlouvách není dobrý nápad. Při hlasování tušilo minimum lidí, jaký může mít brexit dopad.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru