Petr Lukáč
Prakticky celá západní Evropa sází na obnovitelné zdroje. Loni se do nových slunečních elektráren v Německu, Velké Británii či Francii nainvestoval v přepočtu až bilion korun. Česko ale v této oblasti již několik let zaostává.
Podle čerstvých statistik za rok 2018, které mají HN k dispozici, se rozvoj nových zelených zdrojů téměř zastavil. Za celý rok 2018 například vyrostly v Česku jen čtyři nové větrníky o výkonu 8,6 megawattu, rok předtím to bylo 26 MW. A za dva předešlé to byla nula.
Pro srovnání − v Evropě se loni postavily větrné elektrárny o výkonu 10,1 gigawattu. To je výkon deseti jaderných bloků v Temelíně.
"Dnes je přitom vítr jedním z nejlevnějších zdrojů elektrické energie a potenciál tu je. Například v Rakousku, které má podobné podmínky jako my, ročně přibývá v průměru 218 MW," říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
V Česku je podle něj potenciál větrných elektráren okolo tří tisíc megawattů, tedy desetinásobek současného stavu. Zatímco v zahraničí mají projekty garantované ceny či jinou formu podpory, u nás byly nové dotace před šesti lety zastaveny. I proto například polostátní ČEZ loví projekty v Německu a Francii namísto České republiky.
"Omezený růst obnovitelných zdrojů je u nás daný hlavně nejistotou. A to jak finanční, kdy prakticky neexistuje dlouhodobé podpůrné schéma, tak politickou. A jsou to přitom hlavně větrné elektrárny, u nichž trvá příprava velmi dlouho a které potřebují jistotu na mnoho let dopředu," říká Chalupa.
I proto byly projekty prakticky všech větrníků, které se v Česku v poslední době postavily, v přípravě více než deset let. A dostavěly se jen díky přechodnému období, které jim garantovalo dotované výkupní ceny z roku 2013.
Slunce pomalu roste
Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
