Představte si, že jste atlet nebo běžkař. Co byste řekli tomu, kdyby vám trenér začal zvyšovat tréninkové dávky na konci sezony? Nejste-li vyznavačem metody "co tě nezabije, to tě posílí", možná byste chtěli spíše trenéra, který největší objem zátěže směruje raději do přípravy před sezonou.

S ekonomikou je to podobné. Nyní, když přibývá známek ochlazení růstu, by se měla ekonomika tužit fiskální restrikcí a zvyšováním úrokových sazeb.

Veřejné finance jako celek problém nemají, loni dosáhly přebytku zhruba 1,5 procenta HDP. Samotný státní rozpočet ale nevypadá dobře. V únoru se 12měsíční deficit dostal na 43 miliard korun. A tak se začalo vymýšlet, kde škrtat a komu co vzít či zdanit. Když je ekonomika na vrcholu, rozdávají se dotace na jízdné a štědře valorizuje. Zpomalíme, začne se škrtat. To má logiku − cyklus je přece potřeba trochu podpořit.

Měnová politika se tradičně chlubí tím, jak je "vpřed hledící". Proto patrně začaly devizové intervence zhruba o rok později, než bylo žádoucí. O rok později, než bylo potřeba, skončily.

Není náhodou měnová politika už zase pozadu? Nebylo by lepší na hypotéky použít makroobezřetnostní skalpel než brokovnici úrokových sazeb?

Se současnou inflací ve mzdách a cenách už ČNB nic neudělá. Nyní se hraje o ekonomiku a inflaci v roce 2020.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru