Proboha, jak by se na něco takového mohl vůbec někdo příčetný ptát? To asi leckoho napadne při pohledu na titulek tohoto článku. Winston Churchill je přece vnímán jako absolutní ikona. A to nejen v Británii, ale i v Česku, kde o něm s úctou mluví politici odleva doprava. Vždyť se postavil usmiřování Hitlera v době, kdy jeho britští kolegové prodávali Československo na mnichovské konferenci.

Hodnocení Churchilla ale není nějaký abstraktní problém. O tom, jestli byl Churchill padouchem, nebo hrdinou, se Britové před pár dny hádali doslova zuřivě. Aspoň na chvíli se tak škorpili ohledně něčeho jiného, než je brexit.

Vidíme tady i českou stopu. My Češi máme také velký problém s posouzením velkých osobností své minulosti. Často se nám to nedaří. Ale o tom až za chvíli.

Současný spor o Churchilla v Británii vyvolal jeden z nejmocnějších politiků opoziční Labouristické strany, stínový ministr financí John McDonnell. Od serveru Politico dostal několik otázek vyžadujících jednoslovnou odpověď. Například: pivo, nebo víno? Jel jste někdy Uberem? A přišel i tento dotaz: Byl Winston Churchill padouch, nebo hrdina?

McDonnell na chvilku zaváhal a pak řekl toto: "Tonypandy. Padouch." Tonypandy je městečko ve Walesu. V roce 1910 tam armáda násilím potlačila stávku a nepokoje horníků. Jeden z nich při zásahu zemřel, stovky dalších utrpěly zranění. Churchill byl tehdy ministrem vnitra a podle všeobecného přesvědčení byl za zásah zodpovědný, byť jeho skutečná role dodnes nebyla zcela vyjasněna.

Rasista i packal − a přece hrdina

McDonnellovo hodnocení Churchilla nám připomíná, že ve vztahu k velkým postavám minulosti máme sklon ke dvěma extrémním pohledům. A když říkám "my", myslím tím na předním místě taky nás, Čechy. Tím prvním zlozvykem je dělat z významných předků legendy. Jako by šlo o nadlidi, o nichž se ve slušné společnosti nehodí říct křivé slovo. Protože majestát se přece nekritizuje.

Druhým extrémem je naopak kritika za každou cenu. Dopustil se ten či onen státník v té či oné záležitosti chyb, udělal přešlap, zpronevěřil se někdy v životě svým principům a ideálům? Šup, a hned ho zavrhneme jako negativní postavu dějin. Je to prostě neschopnost rozlišit to skutečně podstatné a to méně významné.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.