Světové hospodářství roste, ale děje se tak na úkor zhoršujícího se životního prostředí. A také stále více na dluh. Suma, kterou si na investice, spotřebu, ale i na látání starých dluhů novými půjčily vlády, podniky a domácnosti, se ve světě vyšplhala na stěží představitelných 244 bilionů dolarů. Ve srovnání s ročním výkonem globální ekonomiky vyjádřeným hrubým domácím produktem je to více než trojnásobek (318 procent koncem loňského září).

Podmínky pro stále větší zadlužování vytváří samotná globalizace − těsné propojení ekonomik a jejich vzájemná závislost či expanze finančního sektoru lákajícího na nové produkty. Dlužníci ochotněji nabírají další a další závazky v letech, kdy se daří burzám cenných papírů. A v neposlední řadě je to mimořádně uvolněná měnová politika centrálních bank, jejichž úroky jsou stále velice nízko.

"Pro firmy nebylo v minulosti nikdy tak snadné jako dnes nalézt věřitele pro svůj finanční záměr. Podobně je tomu s rozmachem celkových dluhů domácností," říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund.

V období od předkrizového roku 2007 do loňska však prudce vzrostlo také celkové veřejné zadlužení šestatřiceti členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle zprávy jejího pařížského sekretariátu míra zadlužení tohoto "klubu" vyspělých zemí, kam patří i Česko, v poměru k hrubému domácímu produktu stoupla z průměrných 49,5 procenta na loňských 72,6 procenta.

Jak se zadlužovaly eurozóna a USA

Mezi klíčovými ekonomikami však v tempu zadlužování existují výrazné rozdíly. Veřejné závazky od poslední globální krize stouply hlavně v Japonsku, kde se blíží 230 procentům, dále v Británii a USA. "Vzestup zadlužení států od poslední finanční krize je znepokojující, neboť vládám omezuje prostor k rozhodování, snižuje pružnost každé ekonomiky," míní Oliver Adler, hlavní ekonom švýcarské banky Credit Suisse.

Podle nedávné studie jejího výzkumného ústavu zatím světu taková hluboká "systémová krize", jako byla ta v roce 2008, nehrozí, ale rizika jejího vzniku není radno podceňovat. Z vyspělých zemí vzbuzují podle zmíněné studie největší obavy USA, kde se státu po zmírnění především korporátních daní výrazně snížily příjmy. Navíc je patrná snaha Bílého domu povzbuzovat hospodářství vyššími rozpočtovými výdaji, což se týká hlavně investic do infrastruktury.

"Veřejný dluh v uplynulých letech rostl také v eurozóně, ale nárůst byl méně výrazný než v ostatních zemích tvořících skupinu G7. V ní je samo o sobě unikátní Německo, kde je poměr dluhu vůči HDP aktuálně nižší, než tomu bylo v předvečer finanční krize, tedy v roce 2007," komentuje Radomír Jáč, hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE.

Připomíná podzimní předpověď Mezinárodního měnového fondu, podle které lze v eurozóně jako celku i v jejích největších ekonomikách počítat s pozvolným poklesem dluhů v poměru k HDP. Ve Spojených státech ale tento ukazatel dále poroste.

Zatím jste si přečetli 40 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru