Naše čeština byla obohacena díky důvtipu iniciativy Čeština 2.0 a současným událostem o krásné nové slovo "zbrexit". V samotném slovníku je k tomuto heslu uváděna vysvětlivka: zkazit, pokazit něco; viz také brexit, brexitovat (neustále se loučit, ale neodcházet). Příklad: "Sorry, ten dnešní oběd jsem komplet zbrexil. Tak si dáme jen rohlíky."

První den brexitu je plánován − ať už to byl záměrný vtip nebo omyl osudu − na 1. dubna, na mezinárodní den bláznů: apríl. V rámci aprílových žertů se tradičně povoluje lhaní, matení, falešné zprávy a tak dále. Celý západní svět si ze sebe utahuje a klame kamarády. V tento den si novináři často vymýšlejí různé kachny, jež spočívají v jakési smyšlené absurdní historce, která ten jeden jediný den v roce smí znít skoro jako zpráva seriózní. I z tohoto pohledu bude brexit zajímavý − těžko se v ten klíčový den pozná, co je zmatené samo o sobě a co kvůli novinářově fantazii.

Brexit sám o sobě však vypadá zábavně čím dál míň. Vlastně dodnes, pár týdnů před dnem D, zatím pořádně netušíme, jak samotný brexit bude vypadat. Velká Británie se propadla do politického chaosu, až paralýzy. Theresa Mayová, žena, musí zařizovat něco, s čím osobně nikdy moc nesouhlasila, co zařídili nejhlasitěji kluci, kteří v momentě, kdy se celý proces nezvratně rozjel do zhouby, dali od něj − hrdinně − ruce pryč.

Pozoruhodné je to, že se britským vyjednávačům (proslulým pro jejich excelentní vlastnosti) nepodařilo s žádnou zemí dojednat nějaké extra vztahy či výjimky. V EU je 27 různých států a ani u jednoho z nich nepřišel Londýn s nějakou lepší nabídkou "speciálních vztahů", které by byly atraktivnější než existující dohody v rámci EU. Předtím s tím zastánci brexitu šermovali denně − že si s vybranými zeměmi vyjednají lepší vztahy, než jaké může nabídnout EU. Jenže − a tady je to jádro pudla − výhodnější podmínky než v rámci EU těžko najdete. Británie si může obcházet, koho chce (a jistě tak činila), ale nemá co nabídnout. EU již nyní je evidentně nejvýhodnějším společným evropským projektem.

Velké Británii se nepodařilo na svou stranu získat ani jeden stát. Naopak 27 suverénních a svérázných států je ve svém postoji svorných − na rozdíl od země, která se ve svém názvu pyšní svou jednotností, United Kingdom. Ta dones nemá ani pozici, na níž se vnitřně shodla. A když jedna strana nemá vnitřně domluvenou pozici, nedá se s ní o ničem dost dobře jednat.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • O čem se ve velké Británii nemluví na večírcích?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru