Někteří politici mění názory skoro kaž­dý druhý den a prochází jim to. Jiní ale mají smůlu − vyprávět by o tom mohl Luigi Di Maio, lídr italského Hnutí pěti hvězd. Strana, která byla od svých počátků budována jako výraz protestu proti establishmentu, loni vyhrála volby a vstoupila do vlády. Od té doby ale její podpora u voličů klesá.

Důvodů je víc, ale patří mezi ně i fakt, že Hnutí pěti hvězd od svých principů ustupuje na všech frontách. Mezi jeho priority patří vyhraněný důraz na ochranu přírody, slibovalo zákaz velkých infrastrukturních staveb, například železnice spojující Turín s Lyonem nebo ropovodu ústícího na jadranském pobřeží. O železnici se stále diskutuje, ropovod už povolilo.

Další prioritou byla naprostá transparentnost − už se nemělo stát, že by parlament nevydal k trestnímu stíhání politika, kterého policie obviní. Ale když se obviněným stal lídr Ligy, koaličního partnera Hnutí pěti hvězd, Di Maio ve vnitrostranickém referendu doporučil hlasovat proti vydání Mattea Salviniho.

Lidé si toho všimli − v regionálních volbách na Sardinii hnutí získalo jen zhruba desetinu hlasů, i když loni na ostrově při parlamentních volbách dostalo čtyřikrát tolik. Jistě, regionální a parlamentní volby nejsou totéž. Ale propad Hnutí pěti hvězd je jasně patrný i v celostátních průzkumech. Pokud se nezastaví, jde o to, kam zklamaní voliči přejdou − zda zpět k tradičním stranám, nebo k Salviniho Lize, která je z hlediska populismu ještě mnohem horší než Hnutí pěti hvězd.

Související