Zatímco na Zemi je energie čím dál dražší a proudí do místa spotřeby cestami dlouhými tisíce kilometrů, nad našimi hlavami jí je zadarmo neomezené množství. Číňané se rozhodli si tam pro ni dojít: pustili se do projektu orbitální elektrárny.

"Kosmická solární elektrárna se může stát nevyčerpatelným zdrojem energie pro lidstvo," uvedl Pang Zhiao z China Academy of Space Technology Corporation. "Může využívat sluneční záření, které je ve vesmíru šestkrát intenzivnější než na povrchu Země, a může být v provozu téměř neustále."

Čína sice není jedinou zemí, která se takovým projektem zabývá, ale na rozdíl od Japonska, USA, Indie a Evropy zřejmě již nejde o pouhou studii, ale o konkrétní program.

"Čína bude první zemí, která orbitální elektrárnu skutečně postaví," oznámil viceprezident Čínské akademie kosmických technologií Li Ming.

Od kosmické stanice k Hvězdě smrti

Ve skutečnosti jedna výkonná solární elektrárna už ve vesmíru řadu let pracuje: fotovoltaické panely Mezinárodní kosmické stanice (ISS) generují výkon 84 až 120 kilowattů, což je srovnatelné s parametry malé vodní nebo větrné elektrárny. Pro komerční výrobu energie by sice bylo nutné postavit ve vesmíru podstatně větší jednotky, v principu to ale není problém.

Energetický systém ISS také dává určitou představu, jak mohou kosmické elektrárny vypadat. Základ stanice tvoří příhradový nosník dlouhý téměř 100 metrů, který byl do vesmíru postupně vynášen po jednotlivých segmentech a na oběžné dráze smontován. Na něm jsou uchyceny čtyři páry solárních panelů, z nichž každý je dlouhý 34 metrů a obsahuje přes 16 tisíc fotočlánků.

Podle Úřadu pro národní bezpečnost by do poloviny tohoto století mohla kosmická energie pokrývat nejméně deset procent spotřeby USA.

Čínská solární elektrárna ale má být podstatně větší, v projektu se mluví o 1000 tun. Další rozdíl by byl v tom, že budoucí orbitální elektrárny musí obíhat Zemi výš než ISS nacházející se ve výšce přibližně 400 kilometrů. Část její dráhy totiž prochází stínem Země, zatímco elektrárna musí být ozářená slunečním světlem stále. Číňané proto počítají s umístěním na geostacionární dráze ve výšce 36 tisíc kilometrů.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.