Když se na sněmu ANO předseda Andrej Babiš rozpovídal o tom, jak se bude více starat o živnostníky, nevěřil jsem vlastním uším. To přece není možné! Jak by si mohl začít všímat drobných podnikatelů velkopodnikatel, který v roce 2013 pronesl svou slavnou větu: "Malé a střední podniky − to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl, který tu má tradici." A jako ministr financí a následně premiér pak na živnostníky navalil slušnou porci byrokracie zakončenou elektronickou evidencí tržeb.

O den později už ale nemohlo být o novém kurzu pochyb. Lidové noviny přinesly sérii textů o Babišovi − příteli živnostníků, zakončenou pozoruhodnou soudružskou sebekritikou samotného Babiše v komentáři "Na živnostníky jsme zapomněli. To se změní", kde se čtenářům svěřil s tím, že nedávno "měl fakt hodně těžký rozhovor s živnostníkem", "těžko se to poslouchalo", ale on prozřel, a tak mají malí podnikatelé teď u něj "maximální prioritu".

Pokud jste živnostník, jásáte nad premiérovým obratem a radujete se z debatovaného snižovaní daní či zavádění daňového paušálu, tak varuji: raději zatím nepolevujte v ostražitosti! Česko v posledních letech zažilo sérii pokusů na živnostnících a i mnohá původně dobře zamýšlená operace skončila následně pitvou malých podnikatelů.

Když chce politik pomáhat

S historií pokusů na živnostnících bychom klidně mohli začít už počátkem 90. let u jednoho z nejdůležitějších otců tuzemského kapitalismu. Ne, nejde o Václava Klause. Jde o podnikatele Miroslava Švarce, který se proslavil najímáním lidí ne do zaměstnaneckého poměru, ale na živnostenský list. Prosperoval tak skvěle, až skončil ve vězení.

Nicméně zde je základ nestabilního vztahu zaměstnance a podnikatele v českém prostředí. Ano, švarcsystém je nedovolený, ale už spousty let funguje jako korektiv rigidního zákoníku práce. I proto má Česko (už zase) milion podnikatelů.

Živnostníci se ale nakonec v dost podivném ekvilibriu devadesátých a nultých let našli a vše celkem smírně běželo až do nástupu vlády Mirka Topolánka. Ten přišel s kanonádou naprosto nepromyšlených daňových změn. Z jeho batohu čouhaly nové daňové sazby na všechny strany, aniž by někdo věděl, co mají za účel. Historie rovné daně z příjmů, leč ze superhrubé mzdy, je toho nejznámějším dokladem.

Daňové změny a brutální navýšení základní slevy na poplatníka či daňového bonusu ovšem přinesly i naprosto nezamýšlený dopad na osoby samostatně výdělečně činné. Zatímco v předchozích dvou dekádách platili malí podnikatelé kolem 15, 20 miliardy ročně na daních z příjmů fyzických osob (a zaměstnanci ke stovce), vše se změnilo z roku na rok. V roce 2008 ještě živnostníci zaplatili 17,7 miliardy, o rok později to bylo už jen 5,5 miliardy (zaměstnanci ze 115 miliard klesli jen na 111 miliard).

A pozor, to ještě nebyl konec. Inkaso se dál živnostníkům snižovalo až na 1,1 miliardy v roce 2014 (zaměstnanci v tu dobu odvedli skoro 131 miliard). Nyní je situace už trochu lepší. Na zaměstnance minulý rok připadly daně za 128 miliard, na živnostníky za 6,3 miliardy. Ale cesta k vyššímu inkasu je dlážděna mnohými nevinnými živnostníky, kteří doplatili na nepromyšlené změny politiků.

Pokud se Mirkové Topolánek a Kalousek pokoušeli (velmi příhodně) před deseti lety podpořit podnikatelský entuziasmus, tak se jim spíše podařilo vyvolat despekt k této skupině lidí.

Na živnostníky přísně

Pozoruhodně nesmyslně nastavené daně, výdajové paušály a slevy, které některé vybrané profese de facto zbavily daňové povinnosti, živnostníkům jako celku mnoho nepomohly. Ale politici reprezentující strany primárně volené zaměstnanci si nenechali uniknout příležitost vytvořit si nového nepřítele, do kterého se snadno strefuje.

Nejslavnější je asi výrok někdejšího stínového ministra financí ČSSD Jana Mládka z roku 2013. "Parazitují na zaměstnancích," opřel se en bloc do živnostníků a jeho šéf Bohuslav Sobotka se za něj musel omluvit. Těžko ale říct proč, když sám tvrdil, že "živnostníci zaplatí na platbách do systému zdravotního pojištění méně, než z toho systému čerpají, a zdravotní péče o živnostníky je dnes dotována z odvodů zaměstnanců". Což je mimochodem velmi sporná teze, protože živnostník je o poznání méně nemocný.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru