Výdaje na internet věcí vzrostou letos v Evropě o 20 procent, tvrdí aktualizovaná prognóza (Worldwide Semiannual Internet of Things Spending Guide) analytické společnosti IDC. Letošní trh by tak měl dosáhnout hodnoty 171 miliard dolarů a v roce 2022 vzrůst na 241 miliard.
Nejvíce za řešení IoT letos podle IDC vynaloží firmy působící v oblasti diskrétní výroby.
Rozhodující podíl na tomto koláči má západní Evropa, jen pro Německo se letos očekávají výdaje na IoT ve výši 35 miliard dolarů; v celé střední a východní Evropě má mít trh velikost asi 12 miliard, tedy méně než ve Francii (25 miliard), Velké Británii (25 miliard) nebo Itálii (19 miliard). Největší podíl na výdajích za IoT budou mít platby za vlastní hardware (66 miliard dolarů), následují služby (60 miliard), software (35 miliard, ovšem největší růstový potenciál) a konektivita (10 miliard). Co se týče jednotlivých oborů, nejvíce za řešení IoT letos podle IDC vynaloží firmy působící v oblasti diskrétní výroby (20 miliard dolarů), dále sektor utilit (19 miliard), maloobchod (16 miliard) a doprava (15 miliard). Internet věcí se uplatní především v provozu výroby a v řízení majetku, včetně sledování zboží během jeho celého životního cyklu v maloobchodu. Provozovatelé veřejných služeb využijí IoT řešení při distribuci plynu, vody i elektřiny, dopravní firmy k monitoringu a logistice nákladní dopravy. Největší tempo růstu investic do internetu věcí v letech 2017−2022 bude generovat maloobchod, zdravotnictví a vládní organizace (státní správa a samospráva). V dalších letech bude IoT získávat rostoucí význam také v zemědělství, při provozu letišť a komerčních nemovitostí. Maloobchodní prodejci budou IoT stále více využívat nejen k samotnému sledování zboží, ale tyto informace více propojí také s marketingem.
Investice do IoT ve spotřebitelském segmentu letos přesáhnou 32 miliard dolarů, přičemž půjde hlavně o systémy pro domácnosti/bydlení, různé "wellness" aplikace a systémy zasíťovaných automobilů.
